Plasty, které „produkuje“ vlastně každý z nás, začínají být skutečným problémem. Na internetových stránkách města tuto problematiku v lednu otevřel p. Kašpárek (j. k.). V březnu se k němu připojili další, jejichž názory vám předkládáme spolu s vyjádřením paní starostky.
12.03.2004 15:09 / M. Chaloupka
Dobrý
den, měl jsem stejný dotaz jako tazatel j. k. ohledně kontejnerů na plasty.
Musím přiznat, že mě Vaše odpověď překvapila. Souhlasím s tím, že je nejlepší
začít u dětí, a právě proto je nejjednodušší naučit děti využívat tyto
kontejnery. Děti si však asi nebudou chodit kupovat pytle za 14 Kč a jen velmi
obtížně k tomuto kroku přimějí své rodiče. Ve škole se učí o škodlivosti odpadů
na životní prostředí a právě plasty patří k těm nejškodlivějším. Zkusme si
položit otázku, který kontejner je ten nejdůležitější? Jak velká zátěž pro
přírodu je rozkládající se nebo spálený papír v porovnání s plastovou lahví? Co
udělá s plastovou lahví domácnost, která odmítne kupovat pytel na plasty? Odhodí
ji do kontejneru na domovní odpad nebo ji spálí. A sklo? Jistě mi dáte za
pravdu, že produkce skleněných obalů je stále více na ústupu, protože jsou
nahrazovány právě těmi plastovými. Nebylo by proto lepší začít s výchovou ke
třídění odpadu právě u těch nejškodlivějších komodit, mezi které jistě plasty
patří? Obhajoba nepřítomnosti kontejnerů na plasty jejich finanční náročností
oproti kontejnerům na papír a sklo mi připadá velmi nesprávná, vždyť to, že
budou rychleji plné, je právě cílem těchto aktivit, kterými se učí lidé třídit
odpad. Vždyť to bychom třeba mohli založit kontejnery na měděný odpad. Tyto by
se neplnily vůbec, čímž by se ušetřilo více na nákladech na odvoz. Omlouvám se
za ironii, ale takto vnímám Vaše vysvětlení: „Kontejnery na papír a na sklo se
plní pomaleji, proto je máme, ale kontejnery na plasty by se plnily rychleji,
proto je nemůžeme financovat.“ Např. obec Střemy toto zvládá, ale i v jiných
obcích a městech se setkávám vždy se třemi kontejnery. Jinak bych chtěl ocenit
nový informační portál města, je zde velmi mnoho zajímavých informací a věřím,
že další budou přibývat, což jistě ocení nejen turisté, ale i obyvatelé Mšena.
Děkuji, M. Chaloupka.
Odpověď p. starostky Štráchalové
Dobrý den,
pane Chaloupko, Vaši připomínku k plastovým kontejnerům jsem již pročetla
několikrát a musím přiznat, že máte pravdu co se týče třídění do kontejnerů nebo
do pytlů. Trochu jsem zaslepená nedostatkem financí v našem rozpočtu, proto se
snažím, aby nám pomáhali i občané svojí „korunou“. Ale již dne 8. 3. 2004 se
naše město přihlásilo do pilotního projektu Intenzifikace sběru využitelných
složek komunálních odpadů, který zastřešuje KÚ Středočeského kraje. Požadujeme
přidělení 1 ks velkého kontejneru 1100 lt na plasty a po jednom kontejneru
(zvon) na barevné sklo a bílé sklo. Zatím jej umístíme zřejmě u vjezdu na
skládku TKO. Podmínkou projektu je: teď obdržíme zdarma tyto nádoby, vyvážení a
údržbu hradí obec a do jednoho roku musíme odebrat na vlastní náklady nejméně
polovinu požadovaného množství projektu na sběr využitelných složek komunálních
odpadů. Ponecháme občanům na výběr, někdo bude používat pytle, někomu bude
bližší kontejnerový sběr plastů a dále budou občané, kterým není blízký žádný
způsob třídění, ale to už tak je. Děkuji za Váš názor. Pište dál.
15.03.2004 07:33 / V. Novák
Vážená paní
starostko, dovolte abych také reagoval na Vaši odpověď. Podle mého názoru systém
pytlů na třídění plastů způsobuje pouze to, že člověk, který se chová zodpovědně
k našemu životnímu prostředí, zaplatí ročně za tuto svou „libůstku“ při
frekvenci cca 1 pytel měsíčně (moje vlastní zkušenost) 168 Kč. A při očekávaném
zpoplatnění pytlů na kartony se tedy bude pomalu blížit částce, kterou platí
také za odvoz TKO. Tato skutečnost tedy nikoho k třídění nemotivuje. To je jedno
hledisko. Druhým hlediskem je, že např. při lednovém odvozovém termínu bylo u
kontejnerů 13 pytlů s plasty, z toho jen 5 pytlů Rethmann a 8 pytlů
neoriginálních. Z toho tedy vyplývá, že někteří lidé by třídili, ale systém jim
nevyhovuje. Zajímavé by bylo i zveřejnění konkrétních čísel o systému Ekokom
(např. množství vytříděných odpadů ve Mšeně, příp. finanční přínos městu), do
kterého je město zapojeno a díky němuž by měly do městské pokladny přicházet za
třídění odpadů peníze. A jak jsem se dočetl na webových stránkách tohoto
systému, je každá obec finančně zvýhodněna tím, že kromě skla a papíru třídí i
plasty. Vím, že nalézt ideální řešení pro třídění odpadů je těžké, ale myslím,
že by to stálo za shromáždění dostupných poznatků a zkušeností a obsáhlejší
diskusi na toto téma.
15.03.2004 11:23 / J. Kašpárek
Plasty dále trnem v oku
Dobrý den, přestože jsem od Vás odpověď na původní dotaz
ohledně plastů mohl na našich nových vzkvétajících stránkách nalézt, stále se
nemohu ubránit dotazování se opětnému. Předchozí dvě reakce p. Nováka a
Chaloupky komentovat nebudu, jelikož si lze jednoduše spočítat, že náš zájem na
třídění odpadů je stejný, a nebudu tudíž mít snahu opakovat argumenty již
zmíněné. Abych řekl pravdu, Váš argument ohledně finančních nákladů na odvoz
kontejnerů s plasty mě poněkud zaskočil, i když nebyl ani neočekávatelný.
Takováto politika řešení problému s plasty mi přijde poněkud zastrašující pro
občany, kteří Vaši odezvu četli. Otázkou je, zdali by politika obce neměla
třídění odpadů spíše podněcovat, nežli od něj zrazovat argumenty finančními
(obávám se totiž, že tyto úzkoprsé argumenty budou mít jistě dopad na valnou
část našeho obyvatelstva, v jehož sobeckosti se nenajde kousek prostoru na
přemýšlení o dopadu jejich chování – netřídění – na generace budoucí), a tudíž
následně získávat předpojaté publikum. Naskýtá se tedy další otázka, zdali se
nám jako obci vyplatí si plastovým odpadem postupně, ale jistě zaplňovat
skládku, nežli se postarat o to, aby se zřídily kontejnery na plasty, a
přenechat tuto starost firmám, které se o zpracování takového odpadu postarají
ve svém zájmu. Pokud tedy nedojde k tomu, že by se u nás na několika rozích
skvěly ve své nádheře kontejnery na plast, nezbude než přemýšlet o tom, na jakou
planetu naší soustavy by mělo Mšeno důsledkem rychlejšího zaplňování své skládky
plasty odvážet? Toto je ale hypotetická otázka do budoucna, která se naší
generace zřejmě týkat nebude. Ale přeci, není třídění plastů v naší obci i v
NAŠEM zájmu? Děkuji, J. K.
29.03.2004 14:34 / J. Kašpárek
Dobrého dne přeji
opětovně, zas a znovu reakce na Nekonečný příběh s podtitulem Plasty. Musím
uznat, že se zdá, jako by se na radnici blýskalo na lepší časy. Konečně se
dočkáme alespoň jednoho kontejneru na plasty. Ovšem, tento se bude skvět
(schovávat) u skládky? Dovoluji si s tímto umístěním polemizovat. Jistě se
najdou lidé, kteří opravdu chtějí třídit odpad, a tito si čas a cestu na
vyběhnutí za Mšeno jistě najdou. Obávám se ale, že ono umístění je poněkud
nešťastně zvolené s ohledem na tu část obyvatel třídících odpad, kteří nebudou
váhat a pochodem s plasty přes celé město (nemluvím jen o motivaci, ale i o
generaci těch, pro které se takové výlety za tříděním stanou fyzicky spíše
náročné) se nechají spíše odradit. Myslím, že umístění někde v centru města by
bylo jistě vhodnější. Navíc pomysleme přitom na turisty pátrající po kontejneru
na plasty. Budou jistě instinktivně mířit do centra, a nikoli po čichu na
větrnou hůrku, kde se proti nebesům hrdě tyčí naše skládka, jistojistě střežená
kontejnerem na plasty. Nebylo by tedy vhodnější a praktičtější umístit kontejner
lidem pod nos a na oči, než ho před nimi schovávat, a tím si tak ztěžovat
politiku zaškolování svých obyvatel v třídění odpadu? Děkuji, j. k.
30.03.2004 09:39 / V. Novák
Dobrý den, mám podobný názor
jako p. Kašpárek. Umístění kontejneru u skládky není podle mne vhodné. Lidé
budou ochotni třídit, jen pokud s tím budou mít co nejméně starostí. V
souvislosti s tím je také otázkou, zda mít jeden 1100 l kontejner, nebo např.
dva menší.