Vážení občané, blíží se Den Země, dovolte na úvod několik úvah na téma životního prostředí.

Vytápění a emise
Pomalu nám končí topná sezona, aby za pár měsíců v září začala nová. Opět jsme řadu měsíců trpěli vdechováním látek znečišťujících ovzduší vznikajících při spalování zejména tuhých paliv. Těmito škodlivými látkami jsou zejména rakovinotvorné polycyklické aromatické uhlovodíky (70 % jejich produkce u nás mají na svědomí neregulované zdroje vytápění domácností), dioxiny a částice jemného prachu, které se dostávají až do plicních sklípků (třetina jejich celostátní produkce jde opět na vrub lokálních topenišť a třetina na vrub silniční dopravy). Po nadějných dvou dekádách zlepšování v ČR se kvalita ovzduší opět zhoršuje, v některých parametrech varovně. Podle mého názoru je smog z topenišť ve Mšeně faktorem, který nejvíc ničí naše životní prostředí, obtěžuje většinu měsíců v roce a ničí naše zdraví.

Co se s tím dá dělat? V rámci městských budov se snažíme najít řešení, jak tyto emise snížit. Na radnici topíme v přechodových jarních a podzimních měsících dřevem, u mateřské a základní školy do konce dubna podáme projekty na zateplení a změnu vytápění. U MŠ to bude tepelné čerpadlo (místo akumulaček), u ZŠ hledáme řešení na spalování dřevní štěpky. Poté, co dokončíme proces koupě budovy ZUŠ, připravíme obdobný projekt i pro tuto budovu. V Domově seniorů jsme nainstalovali solární panely na ohřev vody.

Co s lokálními topeništi? Dříve uvažované projekty na centrální (či blokové) vytápění se jeví z mnoha důvodů nereálné, nezbývá tedy než modernizovat domácí kotle. V tuto chvíli jsou pro to ty nejlepší podmínky:

- nároková možnost získání dotace na kotel na biomasu (i dříví) z programu Zelená úsporám v rozmezí 50 - 95 000,- Kč (v závislosti na tom, zde je kotel automatický, pokud ne, zda je použita akumul. nádrž). Tato dotace je dosažitelná samostatně, bez nutnosti jakéhokoli zateplování.

- nároková možnost získání dotace na výměnu kotle z městského grantového programu (u malých zdrojů 10 – 20 tis. Kč)

- cena palivového dřeva z městských lesů pro majitele vytápěných nemovitostí ve Mšeně ve výši 400 Kč/prm vč. DPH.

Vhodným výběrem kotle lze docílit kombinaci obou grantů a získat tak drtivou většinu prostředků na nový kotel z dotací! Tato situace je zcela výjimečná a nemusí trvat déle než 1-2 roky. Pro připomenutí – městský grantový systém podporuje i automatické kotle na uhlí (20 tis. Kč) a tepelná čerpadla, program Zelená úsporám nikoli. Více informaci lze získat na MěÚ u referenta pro životní prostředí p. Aleše Vika.

Mezinárodní rok biodiverzity
Rok 2010 byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů Mezinárodním rokem biodiverzity. Biodiverzita znamená druhovou rozmanitost – jde tedy o zachování rozmanitosti přírodních druhů (rostlinných i živočišných), nebo alespoň zpomalení jejich úbytku. Tempo vymírání druhů je děsivé - denně zmizí z planety 150 druhů. V České republice je celá třetina zdejších druhů ohrožena, některé již zcela zmizely. U našich motýlů například činí úbytek druhů 11 % a dalších 88 druhů je ohroženo, zmizely velké šelmy, u plazů a obojživelníků to „má spočítáno“ 50 % druhů, na Červeném seznamu ČR je i 52 % ohrožených ptáků. Čísla se každý rok zhoršují.

Měli bychom se zamyslet, kam to naše neustálé pachtění za konzumem směřuje a k čemu vede, stejně jako některé metody hospodaření na polích a v lesích, divoká neregulovaná výstavba hal, mega–prodejen a satelitních městeček a rychlý úbytek orné půdy (jejíž vznik trvá staletí ...). Zajímavá beseda na tato témata (zejména ochrana krajiny) se bude konat dne 15. 5. od 17 hodin v mělnickém klubu Želva za účasti ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR RNDr. Františka Pelce a vedoucího Správy CHKO Ing. Ladislava Pořízka.

V rámci aktivit města se snažíme o realizaci některých opatření v krajině, která by přinesla prospěch jak živočichům, tak lidem. V poslední době jde o obnovu některých prastarých polních cest a úvozů a výsadby nových stromů v obcích. Všechny stromy, které byly káceny (z bezpečnostních a zdravotních důvodů) na základě průzkumu dendrologů, či spadly v důsledku vichřice, budou znovu vysazeny, dokonce více, než bylo káceno. Nyní pracujeme na zprůchodnění staré cesty (a úvozu) od hájovny k místu zvanému U křížku u sedlecké silnice. Tento projekt zde byl představen pod názvem Františkova alej a mám velkou radost, že díky této iniciativě jdou práce slušným tempem kupředu za bezplatné podpory odborníků i jejich dobrovolné účasti při pracích samotných. Kromě brigádnických prací na pročištění úvozu a kácení tato skupina připravila projekt nové výsadby včetně inventury stávajících dřevin. Na základě tohoto projektu jsme podali žádost o grant na výsadbu a na základě inventarizace provedli brigádně odborníci zdravotní a bezpečnostní řez hodnotných stromů. Zaslechl jsem hlasy, které kritizují pojmenování projektu a náklady vzniklé pro město – myslím, že pro občana či návštěvníka města na procházce po této budoucí obnovené trase není nejpodstatnější, koho jméno alej ponese, ale důležité bude, co se podaří vytvořit pro obecné blaho za minimum nákladů. Zatím jsme hradili pouze geodetické zaměření jednoho úseku, aby bylo zabráněno možnému budoucímu přiorávání cesty, jak se stále často děje ve všech našich katastrech. Pracujeme také na zprůchodnění části zarostlé cesty na Olešně v úseku mezi vodárnou a lesem, zde také proběhne nová výsadba. S dětmi z MŠ jsme dnes zasadili první dva ovocné stromy u cesty na Míčovce a budeme dále pracovat na jejím kompletním osázení a obnově. Prosazujeme výstavbu retenčních nádrží a změnu způsobu hospodaření na některých plochách ve Skramouši v rámci příprav komplexních pozemkových úprav. V Boudecké rokli na lesních pozemcích vybudujeme retenční nádrž.

Úhyn ryb v Sedlci
Pokračuje letitý problém s kvalitou vody v kalu v Sedlci. I přes několik šetření jak našeho úřadu, tak Odboru životního prostředí MěÚ Mělník pokračuje praxe, kdy někteří jedinci vypouštějí odpadní vody nedovoleným způsobem, z nichž část nateče do kalu. Odpadní voda z praček opravdu nedělá živočichům dobře (a ani lidem při pohledu na šedivou vodu), takže těžko mohou přežít snížený obsah kyslíku, způsobený jak ledovým příkrovem, tak znečištěním způsobeným lidmi. Výsledek je smutný - celá rybí populace zahynula, takže jsme museli provádět výlov rozkládajících se karasů (a nebylo jich málo). V minulosti se podobná věc stala s žábami. Na květnovém zasedání zastupitelstva bych rád zahájil diskusi o možnosti či nemožnosti vybudování kanalizace v Sedlci, případně o jiných opatřeních, která by zamezila podobným excesům.

Ing. Martin Mach, starosta města