Alan Spence: Čistá země
Málokomu z nás se asi naskytne příležitost udělat si výlet do Japonska. Pokud máte zájem, můžete se však na takovou cestu vydat společně s hrdinou románu Čistá země (2006, česky 2009) britského spisovatele Alana Spenceho.

Jestliže dnes známe Japonsko jako zemi té nejmodernější techniky, překvapí vás popisované reálie. Děj románu se totiž odehrává především ve 2. polovině 19. století, kdy v Japonsku vrcholí boj o moc mezi jednotlivými klany a rovněž boj o zachování samurajských tradic a pravidel. Do této země, která si drží cizince od těla, přijíždí mladý ctižádostivý Skot Thomas Glover, aby zde zastupoval obchodní společnost Jardine. Ačkoli se mu dostane nepřátelského přivítání, podaří se mu stát se úspěšným obchodníkem, jenž umí nakoupit a se ziskem prodat téměř cokoli, ať už se jedná o hedvábí, čaj, či opium a zbraně.

Úspěchy v obchodě však nezaručují štěstí – Thomasův osobní život je poznamenán několika bolestnými událostmi – v Británii zanechává svou první lásku Annie, aby o šest let později zjistil, že s ním čekala syna, kterého nyní vychovává se svým manželem. V Japonsku se sice ožení, ale dítě se narodí předčasně a záhy zemře. Jeho matka si to klade za vinu a odchází od Thomase do domu svého otce. Při vyřizování účtů mezi Brity a nepřátelsky naladěnými samuraji, zastánci tradičních japonských hodnot, kteří však nejsou tak dobře vyzbrojeni jako Britové,  mladá Sono umírá. Thomas se později znovu zamiluje do krásné a vzdělané Maki, ale musí odjet načas domů do Skotska. Osud či náhoda tomu chtějí, že se s Maki minou, když mu přichází říct, že je těhotná. Po návratu se ožení s jinou Japonkou a má s ní dceru, teprve později zjišťuje, že je otcem i syna.

Pokud se chcete dozvědět, jak se Thomas vypořádá s nastalou situací, musíte si román dočíst sami. Věřte mi, bude to napínavé, zajímavé, dobrodružné, ale nebude chybět ani kapka romantiky. Myslím, že oceníte i autorovu snahu popsat japonskou politickou situaci v rozmezí zhruba 60 let, od poloviny 19. století do začátku 20. století. Je totiž téměř nepředstavitelné, jak se mohlo Japonsko proměnit.  Země, v níž se cestovalo ještě ve druhé polovině 19. století především koňmo a která se bránila zavedení dráhy, dnes patří k předním výrobcům automobilů a japonský rychlovlak je proslulý po celém světě. Kniha ale není jen příběhem úspěšného obchodníka, ústředního hrdiny, ale také příběhem, v němž se můžeme leccos dozvědět o ne tak vzdálené a přesto tolik odlišné podobě současného Japonska. Příběh je veden v několika časových rovinách. V té hlavní sledujeme Thomasovy osudy na poli obchodu i lásky, v další se nám představuje Japonsko po svržení atomové bomby (to přežije Thomasův syn) a v závěrečné fázi máme možnost spatřit zemi vycházejícího slunce roku 2005. Tuto kompozici podporuje i velmi čtivý překlad, v němž ovšem zůstaly zachovány japonské výrazy (lépe řečeno jejich fonetický přepis), které mají přiblížit záludnosti daného jazyka a umocnit celkovou atmosféru románu.

Ačkoli ústřední příběh můžeme číst jako milostný román, doporučovala bych vám zaměřit se na líčení tradičních japonských zvyklostí a tradic, samurajských zákonů, na zobrazení morálky a pravidel, náboženství,  na celkovou proměnu země díky změně politiky i díky velkolepé industrializaci. Možná však budete v závěru rozpolcení a budete si říkat, zda tato cesta byla pro Japonsko správnou volbou, zda vyšší míra otevření se světu neznamená v jistých ohledech také ztrátu sebe sama.