William Brodrick: Jeremiášův pláč
Ačkoliv od 2. světové války uplynulo více jak šedesát let, je tématem, které se nadále objevuje v knihách soudobých autorů. V próze, kterou jsme si představili v minulém čísle (Marianne Fredrikssonová: Když se Bůh smál), poznamenala válka osudy několika generací jedné zajímavé švédské rodiny. V románu britského spisovatele (původní profesí právníka) Williama Brodricka (nar. 1960) s názvem Jeremiášův pláč (2004, česky 2009) bude 2. světová válka hrát rovněž důležitou roli, ne nepodobnou té, kterou sehrála ve výše zmiňovaném díle Fredrikssonové.
Válka, konkrétně u nás poměrně málo známá operace proti Židům ve Francii, označovaná podle cyklistického stadionu v Paříži jako zátah Vél ď Hiv. Jejím výsledkem byla deportace 13 000 pařížských Židů do koncentračních táborů na východě, v nichž většina z nich nalezla smrt, se stává výchozím bodem, od něhož se odvíjí osudy protagonistů této knihy. 16. a 17. červenec 1942 jsou data, která navždy změnila tvář Francie. Životy hlavních hrdinů románu nazvaného podle pěti biblických žalozpěvů (v originálu The sixt lamentation) se toho dne protnou a každý z nich během dalších let musí nést břemeno odpovědnosti za své tehdejší skutky.
Je konec 90. let a u Agnes Embletonové zjistí lékaři vážnou motorickou poruchu, kterou nelze vyléčit. Agnes ví, že brzy zemře, a proto pocítí potřebu zachovat pro své blízké – především pro vnučku Lucy – své válečné vzpomínky a jimi vysvětlit své chování, které její rodina nic netušíc o tíživé minulosti často považovala přinejmenším za podivné. V té době v anglickém převorství Larkwood získává azyl starý muž jménem Eduard Schwermann, který je následně obviněn z mnoha válečných zločinů. Převorství se ocitá v nelehké situaci a jeden z mnichů, otec Anselm, je povolán do Vatikánu, aby získal instrukce ohledně dalšího postupu, neboť katolická církev si nepřeje být kompromitována. Tolik stručný nástin hlavní zápletky. Příběh, který je zaplněn mnoha postavami, se odehrává nejen v soudobé Anglii, ale pomocí řady retrospektiv i v okupované Francii, kde je mladá Agnes členkou bratrstva Kulatého stolu – malé organizace, jež zachraňuje ohrožené židovské děti před deportací. Díky Anselmově pátrání po úloze katolické církve v tomto tíživém období francouzských dějin postupně odkrýváme nitky vedoucí nejen k odhalení domnělých zločinců, ale i těch skutečných.
Ačkoli se celá zápletka románu může zdát značně vykonstruovaná, o několika věcech není pochyb:
1. Zátah Vél ď Hiv, při němž německým okupantům asistovalo francouzské četnictvo, se opravdu odehrál a nutno říct, že na tváři Francie zanechal nesmazatelnou skvrnu.
2. Je správné, zvlášť v dnešní době, kdy lze pozorovat vzrůstající neonacistické tendence, připomínat si kromě zbabělosti a lhostejnosti mnohých i občanskou statečnost jiných, kteří pomáhali obětem rasové nesnášenlivosti.
3. Román Jeremiášův pláč lze číst jako zručně napsanou detektivku, která rozhodně neurazí.
Pokud tedy máte rádi příběhy s detektivní zápletkou, nevadí vám značné množství postav, řada odboček a konstruktů a chcete se dozvědět něco o situaci v okupované Francii, vypůjčete si tuto knihu v místní knihovně. Když už pro nic jiného, poslouží vám jako východisko k úvahám o lidské odvaze, důstojnosti a morálce, kterou události 2. světové války prověřily více než dostatečně. A jestliže se během čtení o válečných zvěrstvech budete cítit mizerně, vězte, že na rozdíl od skutečného života bude pro tentokrát zlo potrestáno a dobro zvítězí. I když nepopírám, že ve vás může zůstat hořkost nad tím, čeho je člověk schopen.
Vladislava Kaulerová Vaňková