Češi staví v Egyptě repliku pirátské plachetnice z doby Augustina Heřmana
V egyptských loděnicích staví parta nadšenců z klubu La Grace věrnou repliku české plachetnice se stejnojmenným názvem, s níž v 17. století brázdil vody Atlantického oceánu Augustin Heřman (1605 – 1686), jeden z prvních vystěhovalců do Ameriky. Byl synem posledního husitského faráře při kostele sv. Jana – Abrahama Heřmana, který musel po bitvě na Bílé hoře opustit s rodinou Mšeno. Jeho syn Augustin se stal jednou z nejvýznamnějších postav českých vystěhovalců ve Spojených státech amerických.
Augustin Heřman
Čechy opustil s pobělohorskými exulanty a usadil se nejprve v Holandsku. První zmínka o něm na území Ameriky je z roku 1633, kdy ve službách Západoindické společnosti jednal s indiány o odkoupení půdy poblíž dnešní Filadelfie. Prokazatelně však už od roku 1644 žil v Novém Amsterodamu (New York), kde vlastnil hned tři nemovitosti a kde se dopracoval vynikajícího postavení. Stal se členem nejvyšší rady guvernéra Petra Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, a s ním se také pustil do obchodování. Kuřáky jistě potěší, že patřil k průkopníkům obchodu s tabákem, který dovážel i přes oceán do Evropy. Jenomže guvernér je guvernér, proto i cigaretám se později dostalo názvu Stuyvesant, a nikoli Heřman!
Vedle toho byl činný jako obchodník a korzár v Karibské oblasti. Proslulost získal zejména jako vynikající kartograf. Pro Cecila Calverta, lorda z Baltimoru, totiž zhotovil kolem roku 1670 vůbec první a velmi kvalitní mapu Virgínie a Marylandu. Na mapu přidal i svůj portrét a jistě potěší, že kolem něj nechal vlastenecky hrdě vyrýt své jméno „Augustine Herrman Bohemian“. Mapa prý byla natolik kvalitní, že ještě v roce 1673, sedmdesát let po jejím vytištění, byla považována za nejpřesnější mapu tohoto území. Za to obdržel v Marylandu rozsáhlé pozemky, které – jak jinak – opět pojmenoval „České panství – Bohemia Manor“ a na kterých si postavil i velký dům. A aby ani toho nebylo málo, ukázalo se, že jedno z vůbec prvních vyobrazení New Yorku z roku 1650, teprve v roce 1992 objevené pracovníky rakouské národní knihovny ve Vídni, je rovněž dílem Heřmanovým. Byla to bezpochyby mimořádná osobnost.
Jeho námořní život byl spojený zejména s jeho lodí „La Grace“ (volně přeloženo – „Půvabná“). Právě ona ho doprovázela na jeho obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moře i přes Atlantický oceán. La Grace, byla vůbec nejslavnější korzárská loď za raných dnů Ameriky. Každý rok vyplouvala do Karibiku a zde s guvernérovým povolením přepadala nepřátelské koráby. Pověstné je třeba její vítězství nad dvěma španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly.
Plachetnice La Grace
je věrnou replikou brigy z druhé poloviny 18. století. Její konstrukce navazuje na plány, které v roce 1768 v knize Architectura navalis mercatoria vydal švédský admirál Fredrik Henrik af Chapman. Jde pravděpodobně o největšího lodního konstruktéra všech dob, který položil základ moderní stavbě lodí podle přesných plánů. Dávno před Fordem zavedl „pásovou“ stavbu lodí z předem připravených dílů a díky tomu desetinásobně zkrátil dobu jejich stavby. Podle jeho plánů bylo postaveno mnoho válečných i obchodní lodí včetně anglické královské jachty Royal Caroline. Z jeho plánů vychází všechny konstrukce replik historických plachetnic z 15. – 18. století.
Ačkoliv je La Grace koncipovaná tak, aby ani admirál Nelson na první pohled nepostřehl nějakou historickou nesrovnalost, uvnitř bude vybavena veškerou moderní elektronikou, bezpečnostními systémy a zařízením, které jí umožní bezpečnou plavbu a posádce příjemně strávené okamžiky odpočinku nebo výuky.
Slovo kapitána
I když briga La Grace stále neopustila duny saharského písku, stavba roste jako z vody. Úspěšně se podařilo zvládnout první etapu. Tou byla stavba trupu a většiny interiérů. Když jsme s Danem Roseckým připravovali podklady pro stavbu a sepisovali časový plán, ani ve snu nás nenapadlo, že by se nám podařilo dokončit první etapu již po šesti měsících. Přestože to nebylo vůbec snadné, stavba rostla neuvěřitelně rychle. V prosinci 2008 jsem podepsal první smlouvy s loděnicí v egyptském Suezu a už v lednu 2009 se nám podařilo položit kýl této nádherné lodi. Den za dnem pak na vedle připravené plošině vznikalo žebro za žebrem. Jedni dělníci je vyřezávali a jiní stavěli na připravený kýl tak, že během několika týdnů vzniklo monstrum podobné obří kostře velryby.
Potom se lodní tesaři pustili do obšívky lodě – prken, kterými se ve vodorovném směru svazují žebra, a vzniká tak jakási kůže, která již dává tušit konečný tvar trupu. Když jsme poté uzavřeli loď ze shora palubou a celou natřeli ochrannou barvou proti hnilobě dřeva, La Grace vypadala, jako že už je téměř dokončena. Jenže znáte to, je to stejné jako u stavby domu. Hrubá stavba je dokončena a všichni kolem se radují co je uděláno práce. Teprve truhláři, elektrikáři, instalatéři, motoráři, plachtaři a mnozí další vědí, kolik dřiny je ještě před námi. A tak jsme se do toho dali s ještě větší vervou. Jak se nám to daří, zjistíte kdykoliv v aktualitách na stránkách www.LaGrace.cz.
A pokud se i vy ptáte, kdy bude stavba dokončena, odpovím diplomaticky – bojím se to říct nahlas, abych to nezakřikl, ale doufám, že už na jaře 2010 loď slavnostně spustíme a vydáme se na její první zkušební plavbu. Ta povede na jih egyptským Rudým mořem. První cesta bude zkouškou lodi i lidí a jejich schopností. Pokud chcete být u toho, poplujte s námi třeba i vy! A pokud chcete dokonce přiložit i ruku k dílu nebo jinak podpořit naše snažení, ozvěte se mi. Budu se těšit na společně splněné dětské sny.“
Josef Dvorský, kapitán lodi La Grace
Technická specifikace
délka mezi vazy 23,8 m
celková délka 32 m
šířka 6 m
ponor 2,9 m
výtlak 125 t
plocha plachet 396 m2
výška stěžňů nad hladinou 25 m
motor 350 HP
nádrž na naftu 3 t
nádrž na vodu 7 t
posádka 30 mužů
zdroj: www.LaGrace.cz