Pýcha Mšena – základní škola – oslavovala 80 let vzniku
Za 80 roků batole vyroste v moudrého zkušeného starce. Za tutéž dobu školní budova ZŠ Mšeno je stále mladá a krásná. Dostala nový šat. Učebny se skví modernizací, aby výuka připravovala ke vstupu do života správně připravené žactvo. Vnitřek také zkrášluje obměňovaná výzdoba učeben a chodeb, kterou vytvářejí žákyně a žáci. Osmdesátka si zasluhuje důstojnou oslavu. Tu také co nejlépe připravilo vedení školy na sobotu 14. čevna.
Neodbyla se jen dnem otevřených dveří. Mezi návštěvníky byli rovněž bývalí učitelé a žáci. Někteří přijeli z různých koutů republiky. Přátelsky´besedovali se současnými kolegy a se známými. Nenechali si ujít na sále školní kulturní program. Zahájilo ho oficiální přivítání a krátký projev o současném životě školy.
Divákům v sále žáci jednotlivých tříd předváděli tanečky, recitace básní, říkanky, skládanku z obrazů a písmen s textem škola je pro život, dramatické scénky. Velice se líbila o výuce před 80 roky a satiricky poukazovala na chování a nešvary současných dětí. Odehrávala se tu také hudební pohádka o Budulínkovi a scénická dramatizace části Dvořákovy Rusalky. Dívčí trio zahrálo na flétny lidové písně. Školní taneční kroužek se pochlubil aerobickovými kreacemi. Závěrem mim Erik Hamburg podle hudby pobavil přítomné groteskními pohyby. Toto líbivé pásmo mezi střídáním účinkujících vyplňovali žáci vystoupením Babička Jana a vnuk Vašek. Jako doma se Vašek ptal na historii školy a průběh výuky. Odpovědím babičky těžko věřil a o tehdejší školu nestál.
Žáky na jevišti vystřídali členové pěveckého sboru Intermezzo se sbormistrem Karlem Horňákem. Tradičně se uvedli novým repertoárem od lidových písní po spirituály, muzikály, skladby Jaroslava Ježka, lidové písně ze Španělska a Afriky. Každý koncert Intermezza je hudebním zážitkem a i zdrojem informací o skladatelích a poslání skladeb.
Následovalo další koncertování tanečního orchestru Zvon z Rakovníka, dirigovaného Otou Křižanovským. Překvapil náročným repertoárem. Stačí uvést melodie Leonarda Bernsteina, Franze Lehára, Rudolfa Frymla, W. A. Mozarta, J. Ježka a dalších. Umí zahrát k poslechu i tanci.
Ještě zbývaly prohlídky učeben, výstup na věžičku a zastavení v historické třídě. Co lze přát této nestárnoucí jubilantce? Další vzkvétání, obětavé pedagogy vychovávají žáky v příkladné občany, vynikající pracovníky, vědce a umělce, aby škola úspěšně pokračovala v nastoupené cestě.
Jan Bursa