Skalička v ziměOlešnoSkalní kaplička v Boudecké rokliBrusné

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2020 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Burza byla bezva


Je sobota 17. května 4 hodiny ráno. Nad Mšenem se snáší hustá mlha, která tlumí téměř všechny zvuky. Všude je klid, většina normálních lidí klidně spí, ať už po náročném pracovním týdnu, nebo po pátečních sezeních u pivka. Ale na plochodrážním stadionu je podezřelý ruch. Je slyšet tlumený hovor, běh elektrocentrály, a dokonce vzduchem zavanula vůně čerstvé kávy a opékaných klobás. Co se to sakra... Už vím, dnes mají přece svátek veteránisti, v prostorách stadionu pořádá místní veteránklub již tradiční burzu historických vozidel a dílů. Letos konal již 5. ročník.

Příprava burzy je běh na dlouhou trať. Proto se na ní pracuje téměř celý rok. Nejdůležitější je, aby byli spokojeni jak prodejci, tak kupující. Jeden spokojený zákazník přiláká 10 nových, ale jeden nespokojený 100 dalších odradí. K tomu patří i perfektní zajištění občerstvení, protože v takovém počasí je dobrá káva otázkou přežití. V průběhu dne něco dobrého k jídlu a na občerstvení také přijde vhod.

Veteránská burzaPůl páté: a už to začíná, na prostor pod místní restaurací se začínají sjíždět prodejci ze všech koutů republiky. Přestože je mšenská burza v odborných veteránských časopisech publikována jako regionální akce, jsou tu návštěvníci z Ostravy, Plzně, Písku, Jihlavy, dokonce i z Berlína, prostě ze všech koutů republiky. Mšenská burza nepatří mezi megaburzy typu Chotusice nebo Kladno, ale svoje pravidelné návštěvníky už má. Na trávě se začínají objevovat první lahůdky. Je čas na to oběhnout všechny okolo a podívat se, jestli nemají něco zajímavého, něco, co schází na renovaci miláčka. Rychle, než příjdou první kupující a předběhnou nás. Nakonec se téměř celý prostor zaplní automobily, z jejichž útrob se sype nepřeberné množství různého materiálu, ale i velmi zajímavých věcí, bez kterých by renovace veterána nebyla možná.

Už přicházejí i první navštěvníci a vše začíná probíhat přesně tak, jak si členové místního klubu přejí a o co usilují. Na plácku se čile obchoduje, smlouvá, přeplácí a shání. Burzu začínají opouštět první spokojení kupci, kteří si libují, jak dobře nakoupili a sehnali věci, o nichž si mysleli, že jsou nesehnatelné. A to je také výhoda naší burzy. Nejezdí k nám profi prodejci, kteří jsou zvyklí na desetitisícové obraty a ohromnou návštěvnost a od kterých se dá nakoupit v pohodlí domova přes internet, ale obyčejní lidé, kteří nabízejí to, co jim doma zbylo nebo co jim v garáži či dílně překáží.

Veteránská burzaDopoledne zvolna ubíhá, obchody se uzavírají, nezbytný „pokec“ s kolegy o tom, na čem ten který pracuje. Blíží se 11. hodina a čas k odjezdu, většina již spěchá domů na oběd. Spokojení prodejci odjíždějí a již se těší na příští rok. V půl 12 je jediným svědkem toho, že se tu něco dělo, jen ušlapaná tráva a pár odpadků, které členové uklízejí a odvážejí na skládku.

Co dodat? Snad jen to, abychom se sešli i příští rok a v ještě hojnějším počtu. To je taková malá bolístka, která nás mrzí. Mezi návštěvníky vidíme málo mšenských, přitom se tu dá strávit příjemné dopoledne i s dětmi. Ale to je na každém z nás. Závěrem bych chtěl poděkovat všem členům klubu, kteří se podíleli na realizaci. Panu Voborníkovi za vzornou přípravu prostorů (sekání) a samozřejmě mšenským sportovcům a fotbalistům za to, že nám každoročně poskytují pozemek na pořádání naší burzy. Ještě jednou všem dík.

text a foto Ladislav Homolka