Jsem technický antitalent. Potřebuji nějak šikovně zakrýt sud s dešťovou vodou, stojící pod okapovou rourou. Nechce se mi obtěžovat rodinu svými nápady. Asi vysvětlím, oč mi jde mé milé sousedce Mařence. Ona je šikovná a dokáže si poradit snad se vším na tomhle světě. Na dešťovou vodu nemá otevřený sud jako já, ale speciální, s kohoutkem u dna, na vypouštění vody. Skoro se za to stydím, ale v mém sudu se loni mimo jiné utopilo několik netopýrů. Když hladinku vody ozářil měsíc, spletly si zřejmě můry to světlo s nasvícenou lampou a kroužily okolo. Netopýra asi zlákala vidina lehce dostupné večeře z tlustých můr a přes všechno své technické vybavení se spletl a utopil.
Netopýři se přemnožili. Teplé zimy a veliké množstvi vhodných mist k přezimování jim svědčí. Stropy seníků a bývalých kravínů se prý jimi někde až černají. Je však jisté, že to, co svědčí netopýrům, prospívá i hmyzu a noční dravci-netopýři, vybavení ultrazvukovým radarem – sonarem, jsou moc potřební k udržení rovnováhy v přírodě.
Když lidé dospěli k tomu, že by potřebovali takové zařízení, jako maji netopýři nebo delfini pro svou obranu, radili se s přírodou, jak vlastně ten radar za nějaký ten milionek let udělala. Lidé obvykle berou z hotového, z toho, co už je, jen to okopírovat. Chraňme netopýry, zaslouží si to.
Ludmila Svátková