Kromě příčin, o nichž jsme hovořili před měsícem v první části
našeho článku, mohou ovlivnit vývoj a vytvoření správné řeči ještě tyto příčiny:
1. vady sluchu či zraku
2. duševní nemoc
3. lateralita (pravák nebo levák)
4. mentální
postižení
5. neurologické onemocnění
6.
funkční nebo orgánové změny v oblastech důležitých pro řeč
7.
tělesné postižení (rozštěpy)
Aby se včas vývojové poruchy či
další postižení nebo nemoci objevily, jsou nutné preventivní lékařské prohlídky,
na které vás zve váš pediatr. Pokud dítě nemluví nebo je jeho řeč výrazně
opožděná oproti běžnému vývoji, je potřeba odborné vyšetření, které určí, zda
jde pouze o individuální odlišnost (některé děti začínají mluvit hodně později,
než je průměr) či zda se jedná o poruchu. Včasná diagnostika a léčba má
samozřejmě lepší prognózu, tedy šanci na nápravu.
Další možností, kde vás mohou upozornit na možnost vady, je mateřská škola či
učitelky základní školy při zápisu. Možným řešením je i vyšetření dítěte v
pedagogicko-psychologické poradně, která vám na jeho základě poradí jak
postupovat dál. Nebraňte se v případě nevyzrálosti dítěte školnímu odkladu. Ne
každé dítě je v šesti letech zralé pro školu. Odkladem mu umožníte lepší
přípravu pro školní začátek a také zvýšíte jeho šance na školní úspěchy. Jsou to
situace, kdy je potřeba zvážit všechny aspekty, objektivně se zamyslet nad všemi
okolnostmi a opravdu správně a zodpovědně se rozhodnout. Vždy mě mrzí, když ke
mně přijdou rodiče s šestiletým dítětem, které má nesprávnou výslovnost, je
nesoustředěné, ještě hravé a ostýchavé a začíná mít problémy ve škole. Tam by
rok odkladu možná mnohé vyřešil. Takto budou problémy a nedostačivost dítě
provázet možná po celou školní docházku a starosti s tím budou mít i rodiče.
Jaké jsou pak šance pro budoucnost a profesi dítěte? Proto radím, abyste si
všímali vývoje svého dítěte, zamýšleli se nad ním a včas se poradili s
odborníky. Nesnažte se být odborníky sami!
A ještě dva důležité
pojmy pro odstraňování poruch řeči:
Reedukace
– náprava, čili napravujeme a uvádíme do funkčního stavu to, co je nevyvinuté či
porušené. Např. náprava výslovnosti u dyslalie nebo obnovení řeči při narušení
mozkových center řeči.
Kompenzace – náhrada,
čili nahrazujeme nevyvinutou či porušenou funkci, kterou nelze napravit. Např.
využití sluchu při ztrátě zraku a naopak, odezírání ze rtů při ztrátě sluchu.
Důležité rady pro rodiče (pro nápravu poruchy řeči):
Kladná motivace pro cvičení, odměna (např. pohádka, bonbon,
výlet atd.).
Klid a uvolnění jak u dítěte, tak u rodiče.
Cvičte třeba 10krát denně po 5 minutách.
Pokud dítě vyslovuje hlásku na špatném artikulačním místě, neopravujeme to, ale
tvoříme hlásku novou na správném místě.
Mluvte o nácviku jako
o společné věci, o tom, že dítě „učí jazýček“ apod.
Hodně
chvalte a upozorňujte na to, co jste již zvládli... Nezlobte se na dítě za to,
co neumí, učte ho to.
K vadě přistupujte přirozeně, aby
nevznikl u dítěte pocit, že je odmítáno a naopak ani pocit, že je něčím
výjimečné.
Dítě potřebuje mít dobrý vzor (otec, matka...).
Postupujte od nejjednoduššího k nejsložitějšímu a vždy
začínejte tím, co dítě už umí.
Poslouchejte pokyny logopeda,
vyvození správné hlásky začínáme zvuky, slabikami, a pak postupně
nejjednoduššími slovy k těm složitějším, nakonec celé věty. Nácvik probíhá v
několika fázích: opakování po rodiči (nebo logopedovi), samostatné vyslovování
podle obrázků, básničky, samostatné vyprávění a spontánní mluva.
Domluvte se s dítětem jako hru, že to, co umí, bude říkat
správně a rodina to bude hlídat. Kdo objeví chybu, upozorní na ni a dítě se samo
opraví (opraví jazýček). Pořád chválit, když mluví dobře!
Hlídejte, aby dítě mluvilo raději pomalu, v rychlé řeči dělá více chyb. K tomu
pomáhá zpívání, básničky, a když dítěti nahlas čtete pohádky a vyprávíte si s
ním.
Je to jistě práce nelehká zvláště
tam, kde má maminka více malých dětí, příp. chodí do práce, dítě do školky apod.
Ale vše se dá řešit, neříkejte, že něco nejde. Jedná se přece o budoucnost
vašeho dítěte a o podmínky, které mu dáte do života. A pomoci mu můžete pouze
teď, pak už to jde velice těžko. Takže se domluvte s učitelkou ve školce, s
babičkou, využijte prázdniny, víkendy a každou volnou chvilku třeba při
cestování, nákupech apod. Vaše práce s dítětem musí být soustavná, systematická
a důsledná. Nečekejte výsledky hned, pro úplné a správné odstranění patlavosti
je potřeba opravdu postupovat krok za krokem a to chce čas a trpělivost. Každé
dítě je jiné a žádný logoped na vám na začátku neřekne, jak dlouho náprava bude
trvat. Záleží také hodně na vašem přístupu. Logoped dítě vyšetří, stanoví plán
nápravy, poradí vám a bude vás vést, ale cvičit denně s dítětem musíte vy. A v
tom je hlavní díl úspěchu.
Závěrem
Člověk je tvor společenský a komunikace je pro něj tedy velice důležitá.
Uspokojuje mnoho našich potřeb. Pokud je jakkoliv narušena, dochází k nepohodě,
stresu, napětí a může to být příčinou i dalších poruch. Snažila jsem se vám
jednoduše a přehledně ukázat široké spektrum běžných i méně běžných poruch řeči.
A vysvětlit vám, že vývoj řeči má svůj čas a že ho nesmíte ani předbíhat, ale
ani opomíjet. Vše má svou přirozenou cestu, kterou musíte respektovat, ale je
důležité zároveň včas odhalit poruchy a včas je napravovat. Bez základních
znalostí to však nedokážete.
Kdo vám při sledování vývoje
vašeho dítěte může pomoci? Vy, rodiče nejste odborníci, ale během vývoje svého
dítěte se s odborníky setkáváte. Jsou to lékaři a učitelé, kteří by vám měli
poradit a kteří by měli včas odhalit možné vady, kterých si laik ani nemusí
všimnout. Vaše dítě je vyšetřeno při narození a již tehdy se mohou objevit
určité faktory, které ukazují na možnost vývojových poruch. Lékaři by vás s tím
měli seznámit a poradit, jak postupovat, a předat vás do péče odborných lékařů.
Pak chodíte s dítětem na pravidelné kontroly k pediatrovi, který ví, co má v
kterém věku u vývoje malých dětí sledovat. To je další možnost odhalení poruchy.
I váš pediatr ví, k jakému odborníkovi vás má poslat. Dalším momentem je vstup
dítěte do školky, kde paní učitelky ze své praxe jsou schopny posoudit, zda se
řeč dítěte vyvíjí správně v souvislosti s věkem. I ony vás mohou upozornit a
poradit vám, kam se obrátit. A poslední možnost je zápis dítěte do školy.
Většinou velmi zkušené učitelky při zápisu sledují celkovou zralost dítěte a
také jeho řeč. Pokud to uznají za vhodné, mohou vám z některých důvodů doporučit
i roční odklad školní docházky. Většinou je pak dítě posláno do
Pedagogicko-psychologické poradny, kde ho odborníci vyšetří a poradí vám, jak
postupovat a jak s dítětem pracovat, aby za ten rok bylo lépe připraveno na to
náročnější období dětského věku, na školu.
Neodmítejte rady
odborníků, a pokud máte nějaké připomínky, sdělte to jim, a ne sousedce a snažte
se s nimi domluvit nejlepší cestu, která pomůže vašemu dítěti. Není nic
smutnějšího, než když přijde maminka se sedmiletým dítětem, které má vadu
výslovnosti několika hlásek a už s tím má problémy i ve škole. Přitom stačilo
tak málo – přijít o dva roky dříve. Bohužel z vlastní zkušenosti vím, že tyto
situace nejsou vždy vinou rodičů. Někteří učitelé a lékaři ještě stále
nepovažují vady řeči za podstatné, nevidí jejich souvislost s dalšími poruchami,
nebo si vady ani nevšimnou, a často i z neznalosti včasnou nápravu podceňují.
Proto píšu tyto řádky, aby i rodiče sami mohli sledovat zdravý vývoj svých dětí
a případně sami odbornou péči včas vyhledat. Vím, o čem mluvím. Jedno mé dítě
neodbornou péčí lékaře málem zemřelo a druhé mohlo být trvale postižené, kdybych
včas nezasáhla a nevyhledala sama odborné lékaře. Stejná situace je i mezi
učiteli. Někteří si nedoplňují odborné znalosti o nové poznatky a nejsou pak
schopni kvalifikovaně poradit a řešit problémy dětí, které mají nějakou vadu.
Tím ale nechci říct, že vy sami na to stačíte. Pro úspěšnou nápravu řečových vad
je vždy potřeba spolupráce s odborníky a mnohdy s několika dohromady. Neodbornou
péčí můžete snadno dítěti spíš ublížit než pomoci. Tyto řádky vám pomohou se
orientovat a poradí vám, ale neudělají z vás odborníky.
Uvědomte si, že vy jste ta hlavní jistota, kterou vaše dítě má. Vy máte plnou
zodpovědnost a jen na vás záleží, jaký člověk z vašeho dítěte vyroste a co mu do
života dáte.
Mgr. Ilona Hulínová