Mozaika fotografií
na lakované obálce nám zobrazuje lidi, architektury, techniku a líbeznou
mělnickou krajinu. A rovněž nám představí jméno obce, kterou nás bude Ing.
Ctirad Růžička poutavě provázet: Velký Újezd.
Text
publikace má šest desítek kapitol. Defilují před námi události v obci i v jejím,
zdaleka ne pouze nejbližším okolí, či jen regionu. Život lidí i krajiny, jak se
odvíjel z klubka času včera a jakou podobu má dnes. Co se v obci četlo a
stavělo, kdy se tam objevili první cyklisté, jak se v Újezdě zabydlovala
technika a jak složitě do života Velkého Újezda zasáhlo náboženství. Představují
se rychtáři i starostové, jsme svědky místních požárů i živelních pohrom,
epidemií cholery i tyfu, i toho, co se odehrálo za zdmi újezdského zámku.
Poznáme památné stromy, problémy s vodou, curriculum vitae místních spolků a
kulturních aktivit.
Autorovo vádemékum oplývá zajímavými fakty,
rozsáhlými poznatky. Pestré životní osudy jednotlivců, např. vystěhovalců do
USA, kouzla a pověry v Újezdě, to vše vytváří věrný odraz obrazu doby. A co
první vlak, který přijel z Mělníka na nádraží Kanina–Velký Újezd 24. dubna roku
1897? Hned to autora inspiruje k napsání studie o železničních tratích Mělnicka
od r. 1850 dodnes. A knihou jdou i bojovníci proti německým okupantům. Jsou to
členové na Řepínsku působící partyzánské skupiny s příznačným odbojovým názvem:
Národní mstitel.
Autor pregnantně mapuje metamorfózy Velkého
Újezda, který byl roku 1960 začleněn do územního celku Obec Chorušice. V textu
se navzájem prolínají písemné i osobní vzpomínky s archiváliemi a to vše je
doplněno a oživeno celou stovkou funkčních kreseb a fotografií. Publikace však
zdaleka není jen životopisem jedné obce a jejích obyvatel v mšenském regionu.
Rozsáhlé, erudované kapitoly z oblasti zemědělství a ovocnářství před námi
plasticky kreslí nejen obraz této činnosti důležité pro život člověka na jednom
místě Čech, ale podávají i nezaujaté, objektivní a zevšeobecněné svědectví o
zemědělství a zemědělcích u nás vůbec.
Ing. Ctirad Růžička
knihou VELKÝ ÚJEZD A MŠENSKÝ REGION (vydala obec Chorušice r.
2003, váz., 230 s.) přispěl nemalou měrou k obohacení dokumentační literatury.
Úpornou prací bylo již jen shromáždit nepřeberné množství materiálů, utřídit je,
chronologicky a tematicky seřadit a všechna uvedená fakta ověřit. Spojnicí všech
osobních, kronikářských, novinových a knižních excerpt je autorův živý jazyk. A
tak se na stránkách publikace setkáme s veselými či tristními příběhy,
zarámovanými funkčně do jednotlivých kapitol.
Růžičkova kniha
by měla mít domov nejen tam, kde žili a žijí protagonisté jeho podnětné
publikace. Toto syntetické knižní dílo je důležitým pramenem poznání, určeným
všem, kteří se tak či onak věnují místopisu naší země. Krajský úřad
Středočeského kraje, který na vydání knihy finančně participoval, věděl velmi
dobře, jak potřebné je zejména dnes podporovat literaturu faktu. V době, kdy se
uvažuje o možné restrikci dějepisu na našich školách, vyplní podobné publikace
vakuum, které by mohlo vzniknout omezením dnešního pojetí a praxe výkladu
historie. Růžičkova práce je exemplum pro ostatní autory a přesvědčivým
svědectvím, co dokáže jeden člověk. Vytvořit rozsáhlou publikaci, posouvající
výrazně běžnou regionální ediční činnost na úroveň historických, vpravdě
encyklopedických publikací celostátního význam. Publikací, jimž patří čestné
místo nejen v místních a městských, ale i odborných knihovnách…
Karel
Aksamit