Pamětní deska dr.J.Píče na radniciHistorická listina z roku 1352 - více v kapitole HistorieOltář v kostele sv. MartinaRadnice v zimě

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2020 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Dům bez základů


Ohlas na článek v Mšenských novinách

Vážení čtenáři, řeknete si „Potrefená husa se ozvala“, ale nelze nereagovat na článek zveřejněný v srpnovém čísle Mšenských novin. Ač jsem četla tento článek několikrát za sebou i s odstupem několika dní, nepochopila jsem, „co tím chtěl básník říci“. Je to bramboračka, kde se uvařila agitace na příští volby spolu s tvrdou kritikou, vycházející z neznalosti věci. Pisatelka tohoto článku je špatný kuchař.

Doporučuji člence Komise pro sociální věci Rady Středočeského kraje, aby navštívila současné vedení radnice. U pana starosty je obsáhlý šanon s názvem DD, který obsahuje dokumenty od prvních kroků před stavbou, během stavby až po kolaudaci včetně všech jednání se všemi dotčenými ministerstvy a krajem až po současnost.

Jen pro upřesnění: DD Mšeno byl restituční stavbou tehdejšího Okresního úřadu Mělník za zámek Řepín, který se po deseti letech vracel vlastníkům. Město Mšeno věnovalo pozemek v hodnotě 315 tis. Kč, celou stavbu včetně výkupu dalších soukromých pozemků, včetně vybavení financoval stát, resp. Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím města Mšena. Stavba měla být skončena za dva roky,ve skutečnosti se táhla pět let. Vystřídala se vláda, parlament, přišly úsporné Klausovy balíčky, zrušily se Okresní úřady, a to vše mělo za následek pomalý a nepravidelný přísun financí na restituční stavby a nejen na ně. To neříkám pro omluvu, ale pro informaci, kdy v takových situacích se neustále jednalo o dalších možnostech a i nemožnostech.

Dodavatel stavby téměř celý první rok výstavby financoval stavbu, jelikož stavba byla zahájena v březnu 1999 a první finance byly poukázány po velkých peripetiích až 20. prosince 1999. A tak nepravidelně se sunula finančně celá stavba v podstatě až do finále. V posledním roce výstavby (2003) jsme v září obdrželi 9,5 mil. Kč na dostavbu spolu s podmínkou do konce roku zprovoznit DD.Kolaudace a slavnostní otevření proběhlo dne 6. 12. 2003.

Musím vás čtenáře informovat, že během výstavby jsme žádali MPSV (ministerstvo práce a sociálních věcí) o řešení budoucího provozování, byli jsme několikrát odkázáni přes MF (ministerstvo financí) na řešení se Středočeským krajem. Konkrétně již dne 1. 11. 2001 jsme se obrátili na hejtmana kraje s žádostí o řešení budoucího provozu DD. Výstavba v té době trvala ještě další dva roky a nepodařilo se nalézt společné řešení, které by řešilo provozování DD Mšeno. Paní Mirka Pernikářová, členka Komise ve svém článku píše, že „… s novými tvářemi  přišla i zčásti větší podpora“. Ale tvář středočeského hejtmana je stále tatáž, že by tím pisatelka myslela novou tvář na naší radnici? To nechci ani domyslet, protože pokud by si někdo vzal za rukojmí 72 klientů a dalších 35 zaměstnanců DD jenom proto, že má jiné politické smýšlení, pak by to byla nestoudnost nejvyššího stupně.   

Takže zpět od emocí. Tehdejších 11 členů zastupitelstva, ve kterém jsou a byli i dnešní poslanci za ODS společně po těžkém jednání a rozhodování na sebe vzali zodpovědnost za chod DD, protože podmínkou posledních 9,5 milionů Kč na dostavbu bylo zprovoznění do konce roku 2003 nebo vrácení 9,5 mil. Kč. Posuďte sami, jak těžké to bylo rozhodnutí. Měli jsme nechat domov neobsazený, nový, zařízený, když jej ani MPSV ani Kraj nechtěl? Měli jsme po kolaudaci nechat nový domov rozpadat, rozkrádat, nebo nechat nějakou agenturou za peníze hlídat? Do kdy? Neskončil by jako mnoho staveb, které nemají vlastníka, polorozebraný? Na to byste se chtěli uprostřed města dívat ? Jak byste potom vedení radnice hodnotili?

Zastupitelé se rozhodli v té době s velikou zodpovědností správně. Domov po celé tři roky spolu s vedením radnice neustále řešil provozování jednak žádostmi o granty, které z KÚ některý rok byly vyšší, někdy menší, podle situace kraje, dále pomocí města, formou půjčky, která se měla vrátit v době, kdy ministerstvo financí slibovalo dotaci 2 mil.Kč, ke které zatím nedošlo. Ale nový sociální zákon, platby od klientů a snaha vedení Domova o dotace z různých grantů a pojišťoven vede k tomu, že současný finanční stav domova je uspokojivý, ba dokonce kladný, a tudíž Domov seniorů začíná městu pomalu, ale jistě vracet i půjčku, která v době schválení byla velice prospěšná pro zachování domova. Musím konstatovat, že tehdejší vedení radnice, myslím tím zastupitele, kteří rozhodovali v té době o životě ve městě, se zachovali dobře, správně a zodpovědně. Nezaslouží si kritiku takové úrovně, jaká je popsána v uvedeném článku místního tisku, ale zaslouží si velké poděkování. Domov seniorů jede a stal se majetkem města v hodnotě cca 135 milionů Kč.

Nesouhlasím proto ani s použitým termínem ve větě „… kterým zatíží pokladnu již tak dost zadluženého města. Tady je zase vidět neznalost stavu. Naše malé město jako každá obec, která investuje do vývoje, není schopno ze svých rozpočtů postavit čističku, skládku, chodníky, komunikace, fasádu a střechu základní školy, fasádu radnice, zastřešení panelového bytového domu, vybudování bytů nad mateřskou školou atd. Na to musí vždy zajistit dotaci, půjčku a vlastní finance, případně úvěr. To platí dodnes. Ale naše město není zadlužené. Dlužník je ten, kdo nesplácí svoje závazky. Mšeno své závazky vždy splácelo a splácí. Nikdy nás nikdo nemusel upozorňovat na splácení svých pohledávek. Brali jsme si vždy takový krajíc financí, na který jsme stačili. A to je dobrá finanční politika. Ještě je pak jedna možnost: nic nedělat, a tudíž nepotřebovat finance a nemít starosti, ale to si snad žádné vedení obce nedovolí.

Závěrem chci říci, že již z vlastní zkušenosti vím, že pokud si někdo dovolí hodnotit určitý stav po uplynulé době a pokud se neseznámí dopodrobna s doklady k tomu příslušejícími, nikdy nezhodnotí danou věc objektivně. Neslučujte to s kritikou. Kritizujte a hodnoťte v dané chvíli, to je zdravé, ale „s křížkem po funuse“ nechoďte. Proto jsme si zvolili své zástupce do vedení radnice, proto jim věříme, a pokud máme možnost, tak jim i pomáhejme. Jen tak se dobereme kýžených výsledků a vyvarujeme se chyb. Děkuji za přečtení a zvážení svých informací.

Marie Štráchalová, bývalá starostka města