27. dubna se konal již tradiční průvod čarodějnic a čarodějů městem Mšenem. Zúčastnily se ho děti z MŠ, ZŠ a maminky s dětmi z mateřského centra Sluníčko. Jako rodič – pozorovatel jsem zkonstatovala (a se mnou i další přihlížející), že nejvíce učarovali ti nejmenší. Nádherně propracované masky, kouzelnické hůlky a létající stroje mluvily za vše. Rodiče malých dětí si dali opravdu záležet, nikdo nešel bez masky. I kouzelníci a mágové ze ZŠ byli kouzelní. Škoda jen, že čím vyšší ročník, tím méně masek. Tak si říkám, jaká je to škoda, když právě tyto děti by jistě měly nejvíce fantazie a možností si pěkné masky vytvořit. Ale bohužel, někteří se cítí až příliš dospěle na takové skotačení. Samostatnou kategorii tvoří paní učitelky. Člověka by kolikrát napadlo, jestli ony to nemají tak trochu v krvi?!
Dozněl rozhlas a s ním i čarodějné písně a čarodějnice se stahují do svých doupat. Ale pozor! Pro děti ze školky čarování nekončí. Čeká je kouzelná noc, noc plná dobrodružství. Malí čarodějové se rozešli do svých domovů, aby se mohli přichystat na kouzelnou noc. Navečer školka opět ožívá, děti se scházejí, aby prožily noc plnou dobrodružství a nocování ve spacáku. Oheň praská, „žabičky“ (buřtíky) se opékají. Budou s kečupem nebo s hořčicí? Ňam, ňam.
Po večeři vychází první hvězda, je čas vydat se za pokladem jednonohého piráta. Cesta je plná nástrah, hádanek, úkolů, překážek a hlavně – pozor na pavouka. Úkoly jsou splněny, tak kde se skrývá ten poklad? Už ho máme – huráá! A teď už nastal čas zavrtat se do spacáčků. Ne, nezapomněly se ani vyčůrat a ani umýt. Tak dobrou noc, děti, ať jsou vaše sny tak sladké jako nalezený poklad.
Nevěříte, že to takhle bylo? Já tam totiž byla a vše jsem sama prožila spolu s dětmi. Na chvilku jsem měla možnost vrátit se do dětských let. A bylo to moc fajn.
Lucie Zelenková, maminka dvou holčiček z MŠ