Poklička z úpatíBusta F.PalackéhoSkalní kaplička v Boudecké rokliHra světel

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2020 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Vžili se do role konstruktérů


"Architekti" v práci   Žáci Základní školy Mšeno ze tříd 6., 7. A, 7. B, 8., 9. A a 9. B si ve středu 14. března počínali jako architekti. Podněcoval je a řídil „štáb“ ve složení Mgr. Jiřina Trunková, ředitelka ZŠ, Renáta Šimíčková, předsedkyně o. s. Mateřského centra Sluníčko, a Hana Vlčková z nebuželského centra Zahrada. Vybraní „architekti“ se shromáždili v učebně výtvarné výchovy, jejich ateliéru. Rozděleni do tří pracovních skupin se přemístili před školní budovu a hned se pustili do díla.
Jeden z návrhů
   Postupně si prohlíželi prostranství a domlouvali se na návrzích ke zvelebení. Poznatky a sjednocené návrhy načrtávali na papír ke konečnému zpracování návrhu v ateliéru. Živě, ze všech stran se probíral každý nápad. V každé skupině se postupovalo odlišným systémem. Druhá skupina vedená Janou Trunkovou a třetí vedená Verčou Gurvayovou vsadila na kolektivní spolupráci. První skupině veleli Jan Krúpa a Petr Vaněk. Tam prosazovalo své myšlenky několik jednotlivců, výborné námitky ostatních se nebraly v úvahu.
Vzrušená debata
   Živě se hledalo nejvhodnější doporučení a hned se kreslilo. „Projekt“ postupně dostával konečnou podobu. Doplňovala ho orientační legenda. Každý výtvor posuzovala porota. Kolektivní díla se vyznačovala vyšší úrovní a hodnotnějšími nápady. Nezapomnělo se ani na informační a zákazové tabulky. Vylepšený park by měl dál zkrásnět a sloužit žákům i občanům k odpočinku, pobesedování a dětem ke skotačení, samozřejmě v místech tomu určených.
Který návrh uspěje?
   Dalším zadáním pro školní architekty bylo zvelebení města pod heslem „Mšeno a děti“. Každá skupina usilovně vymýšlela a zapisovala, co městu chybí. Převažovala přání po klubovně, multifunkčním hřišti, posilovně a dalších zařízeních. Žáci z Lobče a Řepína touží po klubovně a koupališti. Nad touto akcí by se škarohlídi a rozumbradové ušklíbli s poznámkou „hračičkové“ anebo „k čemu by to bylo“. Žáci přistupovali k zadaným úkolům s plnou odpovědností a pílí. Jsou nadějí, že stejně aktivně a iniciativně si budou počínat v dalším studiu i v podílu na správě města.

Jan Bursa