Koncertovali seniorům
Rok uběhl jako voda v Pšovce a Domov seniorů ve Mšeně je plný vánoční výzdoby s osvětlenými vánočními stromky v areálu a před ním se svítícími girlandami. Členové smíšeného pěveckého sboru Intermezzo se sbormistrem Karlem Horňákem splnili svůj loňský slib přijít mezi klienty a potěšit je adventním koncertem. Stalo se tak večer 13. prosince. Babičky a dědečkové se na zpěváky těšili, protože někteří tu prožijí vánoční svátky a mnozí se pro nepohyblivost nedostanou na koncert do města.
Srdečné i poučné bylo sbormistrovo moderování včetně hřejivých slov úvodem a na rozloučenou. Všechny přednesené skladby českých i evropských skladatelů od 16. století do současnosti přinesly nezapomenutelný umělecký zážitek. V závěru zasedl pan Horňák ke klávesám, aby sbor doprovodil ve směsi koled.
Připomněli si advent
V knihovně DSM v pátek 22. prosince usedli klienti ke stolu s adventním věncem a zapálenými svíčkami k adventnímu posezení. Při zahájení se paní Jana Wasyliwová zmínila o významu a poslání adventu, který je také přípravou na vánoční svátky. O vlastnoručně zhotovenou výzdobu a nastrojené vánoční stromky se spolu s muži postaraly obětavé a zručné klientky. Nezapomnělo se ani na napečené vánoční cukroví, které otestovali přítomní účastníci. Chutnalo výtečně. Však se po něm a při kávě lépe besedovalo o adventních zvycích a zážitcích. Pan Jaroslav Havlíček nezapřel učitelské povolání. Uvedl vánoční pranostiky a dával ženám hádanky z přírody, zeměpisu i kultury. Naštěstí neznámkoval odpovědi. Pan Jaroslav Kolář zase zarecitoval své básně. Při tlumené vánoční hudbě přečetl pan Havlíček fejeton o Evě a Adamovi. Povídání o vánočních svátcích obohatila paní Titěrová říkadly a písničkami. Blížil se závěr posezení, které ukončil Jaroslav Havlíček recitací krásné básně Hlas zvonů od Jaroslava Vrchlického.
Debř není závodiště
Lesopark Debř v těsné blízkosti města láká k procházkám. Procházející si tu užívají čistého lesního vzduchu, od jara do podzimu je provází ptačí zpěv. Občas lze spatřit i čilou, ale plachou veverku. Skalní partie jako přístřešek před deštěm, památníček M. J. Husa a altánek Muchomůrka – to si musí každý oblíbit a stále se sem vracet. Co si lze přát víc?
Chodívají sem turisté podle značek, lidé pokročilejšího věku, maminky s kočárky a skotačícími dětmi. Zdálo by se, že tu musí být oáza klidu. To je omyl. Od hájovny na Rovinách se občas vyřítí žáci – cyklisté, jako by závodili. Chodci jim samozřejmě musí uhýbat. Není těžké domyslet, co jim hrozí za nebezpečí. Z každého konce pěší stezky umístit dopravní značku Zákaz vjezdu, a byl by tu potřebný klid. To by stačilo, když nepomáhá výchova v rodině a ve škole. Copak je v okolí málo cyklostezek?
Příjemný prodej kaprů
Kádě plné šupináčů se v prosinci neobjevily na tradičních místech. Prodeje vánočních kaprů na hrázi rybníka Jezero se ujali členové Rybářského spolku Mšeno. Před svou poslední cestou na tomto světě kapři procházeli správným zacházením, takže inspektoři by při případné kontrole by jen stěží našli byť jen drobný přestupek.
Byla to prodejní premiéra a mšenští rybáři dělali vše pro spokojenost zákazníků. Ti si mohli vybrat mezi výběrovými šupináči i „špígláky“ ve váze od 2 do 5 kilogramů, hovících si zatím v kádi. To však nebylo všechno. Z klubovny zněla příjemná hudba, střídaná vánočními koledami. Klubovnu zdobilo betlémské světlo, dovezené od skautů. Pamatovalo se na zahřátí přicházejících i dětí teplými nápoji a na svačinku porcí uzeného kapra.
Děti okukovaly ryby v kádi. Chtěly si je pohladit, ale ledová voda je odradila. Divily se, že jim ruka páchne rybinou. Ryb bylo dostatek, takže se dostalo na každého zákazníka. Kam pro vánočního kapra před příštími vánocemi? Opět na hráz rybníka Jezero!
Koledníčci ze školky
Už ukázněným vzorným dvojstupem při příchodu do jídelny Domova seniorů si děti z mateřské školy ve Mšeně, vedené Jitkou Gurvayovou, získaly sympatie klientů, kteří je očekávali a mile přivítali. Děti přednášely, jak nejlépe uměly, střídavě básničky, vánoční lidová říkadla, říkánky a písničky. Oči jim zářily radostí, když slyšely potlesk od posluchačů, kterým se pásmo malých koledníčků velice líbilo. Při loučení malí umělci popřáli klientům krásné vánoční svátky a a podarovaly klienty novoročním přáníčkem.
Muzicírování potěšilo
Každou návštěvu v Domově seniorů klienti vždy srdečně přivítají zvláště v období vánoc, když je přijede někdo pobavit a přiveze jim kulturní pořad. Ztížená chůze jim většinou brání účastnit se koncertu ve městě nebo v Mělníku. V prosinci jim to vynahrazují děti z mateřské, základní i umělecké školy.
Se symbolickou nůší přeplněnou koncertními písněmi, vánočními koledami i komorní hudbou přišli členové smíšeného pěveckého sboru „Intermezzo“ se sbormistrem Karlem Horňákem už ve středu 13. prosince. Zazpívali, jak nejlépe uměli, písně klasiků, vánoční, duchovní a na závěr s posluchači také lidové koledy. Klienti si o jejich vystoupení v superlativech dlouho povídali.
V pátek 15. prosince opět srdečně přivítali sbormistra Karla Horňáka, tentokrát s dětským sborem „Sluníčko“, a další učitelky a žáky ZUŠ Mšeno. Paní učitelka Veronika Skopcová v úvodním slově vyslovila přání udělat klientům radost a představila účinkující i s jejich instrumenty. Poté moderovala celý koncert a posluchačům přibližovala jednotlivé skladby. V přednesu žáků hudebního oddělení zazněly z varhan vánoční písně. Postupně se vystřídali téměř všichni účinkující, aby předvedli, čemu se v umělecké škole naučili. Duchovní hudbu 18. století představila skupinka fléten, varhan, violoncella i bubínku při přednesu vánočních a tří anglických písní ze zpěvem. S dětskými písničkami českých skladatelů vystoupil sbor „Sluníčko“ za klavírního doprovodu Veroniky Skopcové, v té první uctili malí zpěváci památku nedávno zesnulého skladatele Otmara Máchy jeho písničkou Dva mrazíci. Následovala další vystoupení a na závěr pásmo koled zpívaných společně s posluchači. Koncert obohatila jedna z melodických sonát Georga Friedricha Händela, kterou zahrála Veronika Gurvayová na příčnou flétnu za varhanního doprovodu paní učitelky Skopcové.
Závěrem se opět rozezněly příčné flétny, violoncello a varhany se směsí koled z bohaté pokladnice národního dědictví. Poslední slovo měla Veronika Skopcová, která poděkovala posluchačům za pozorný poslech a hojnou účast. Slíbila, že žáci mšenské umělecké školy opět rádi přijdou.
Ohňostroj nad Mšenem
Poslední minuty starého roku a začátek roku 2007 ve Mšeně oznamovaly stovky světlic. Jedna za druhou vylétávaly z odpalovacích ramp, rozmístěných skoro tak, jako by pokrývaly vytyčený, předem určený pás. Při snesitelném hluku vytvářely rozmanité tvary různých barev nepřetržité světelné deště. Byl to hotový ohňostroj tvající půlhodinku. Takové bylo přivítání roku 2007 ve Mšeně. Nikdo ho neorganizoval, a přece to byla krása, na kterou se dlouho nezapomene. Zábavná pyrotechnika ve Mšeně byla ve správných rukou. Nezpůsobila žádný požár, úraz ani škodu.
Stránku připravil Jan Bursa