Na přelomu října a listopadu v obchodech s květinami neuniknou zájmu zákazníků dušičkové věnce vynikající pestrostí a naznačující své poslání uctít jimi vzpomínku na blízké příbuzné v hrobu nebo kolumbariu. Štěstí, že je nelze zhotovovat strojem. To by byly navlas stejné.
S jejich tvorbou se seznámili klienti Domova seniorů Mšeno v učňovských dílnách Středního odborného učiliště Kanina. Všechno, co kvete a roste v přírodě i zahradách (také šišky v lese), učnice nasbírají a v dílnách přivážou na šňůry k vysušení. Poté veškerý materiál včetně větviček z jehličnanů a keřů různých druhů i s plody uloží do krabic a vybírají ke zdobení. Pracují v záplavě barev a příjemných vůní, výraznějších než v přírodě.
Učnice nejprve položí na stůl slaměnou konstrukci a obalí ji krepovým papírem. Vyberou vhodné květy i větvičky a pod jejich rukama vznikají věnce z různých květů a větévek. Prostě věnec musí být krásný a přitom každý jiný, takže si zákazník vybere podle svého vkusu. Je v něm ukrytá tvůrčí fantazie, vkus, zručnost a motivace k další tvorbě.
Zhotovené věnce putují k zákazníkům, kteří budou mít co obdivovat. Učnice po „Dušičkách“ se stejným tvůrčím zápalem zhotoví adventní a vánoční věnce, v předjaří zase velikonoční. Ani potom nemají sezonní klid. O dekorační výtvory v bytech a různých veřejných prostorách je stále zájem.
Jan Bursa