Řeč se vyvíjí v několika fázích. Celkový vývoj řeči je ovlivněn
hlavně vrozenou schopností člověka naučit se mluvit, stavem mluvidel a
prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. V první fázi – hned po narození – dítě
křičí. Je to vlastně reflexní reakce na změnu dýchání. Kolem šestého týdne se
začíná křik diferencovat. Nejprve silně reaguje na nepříjemné situace (křik) a
později s rozvojem vnímavosti se začne i měkce ozývat při pocitu spokojenosti
(broukání). Zprvu jde o náhodné zvuky, jakousi hru mluvidel, na kterou má vliv i
nevyvinuté artikulační svalstvo a poloha dítěte většinou v leže. Takto se
projevují i děti neslyšící, protože se jedná o pudové zvuky. Koncem prvního roku
už dítě jakoby rozumí některým slovům – umí si přiřadit některé zvuky ke
konkrétním jevům či situacím. Dítě se také samo snaží o svůj vlastní slovní
projev.
V druhé fázi – kolem prvního roku, dítě začíná
napodobovat a chápat slova. Nejprve se vyjadřuje jednoslovně a doprovází řeč
mimikou. První slova bývají i zkomolená, ale řeč se rozvíjí a výslovnost se
postupně upřesňuje. V této fázi je velmi důležité, abyste na dítě mluvili
srozumitelně, jednoduše a se správnou výslovností. Kolem druhého roku je dítě
již schopno mluvit v krátkých větách.
Ve třetí fázi – kolem
třetího roku, většina dětí již souvisle mluví. Mohou se však ještě hojně
vyskytovat špatně vyslovované hlásky, především sykavky, L, R a Ř. V tomto věku
se řeč dítěte dostává do další úrovně – vyjadřuje myšlenky, pocity, plány,
nápady, upřesňuje se a obohacuje. Konkrétní myšlení přechází na abstraktní
myšlení (viz vrozená schopnost mluvit).
Ve čtvrté fázi – mezi
čtvrtým a sedmým rokem, se řeč dítěte vyvíjí do souvislého a gramaticky
správného projevu. Dítě je schopno se plně vyjadřovat a zároveň chápat slovní
projev druhých lidí. Začíná rozlišovat konkrétní a abstraktní pojmy, zvyšuje se
formální i obsahová stránka řeči. Kolem sedmého roku se řečové funkce (hlavně
výslovnost) fixují v mozkových centrech řeči a dále se už vyvíjí pouze obsah
mluveného projevu v závislosti na rozumových schopnostech a učení.
Pro zajímavost uvádím přehled slovní zásoby v závislosti na
věku (J. Balašová, 2003): 1,5 roku – 70 slov, 2 roky – 250 slov, 3 roky – 1 000
slov, 4 roky – 1 500 slov, 5 roků – 2 000 slov, 6 let – 2 750 slov, 12 let – 7
000 slov, dospělý – 10 000 slov (přibližné údaje pro průměrného jedince).
Člověk svou vrozenou schopnost mluvit může rozvinout pouze v
kontaktu s mluvícím okolím. Vývoj řeči je vázán na šedou kůru velkého mozku,
konkrétně na funkční oblasti vedoucí mozkové polokoule, které nazýváme centra
řeči. Dalším nezbytným předpokladem rozvoje řeči je sluch. Bez něho zůstává řeč
na úrovni první fáze.
V komunikačním procesu rozlišujeme řeč
mluvenou a psanou. Do mozkového centra přicházejí přes sluchový či zrakový
analyzátor informace, které jsou zde tříděny a zpracovány a poté z mozkového
centra vycházejí impulsy pro reakci mluvenou či psanou. Funkce a spoje v
řečových centrech jsou složité a mohou být i porušeny (vrozená či získaná vada)
a tím pak vznikají různé vady řeči. Řečové funkce se uzavírají (fixují) kolem
sedmého roku. Tzn., že do té doby, cokoliv se dítě naučí, se automaticky v mozku
fixuje. Bohužel se fixují i návyky špatné. Poté už na jakékoliv změny musí dítě
myslet a dělat je vědomě, pamatovat si je, učit se je. Proto je důležité, aby
pedagogové a lékaři dítě se špatnou výslovností mezi čtvrtým a šestým rokem
poslali včas k logopedovi. Dítě se tak naučí ještě před uzavřením řečových
center správně mluvit a to bude mít dobrý vliv i na jeho výsledky ve škole – při
čtení, psaní a zapojení v kolektivu.
Zlomovým okamžikem ve
vývoji řeči je přibližně třetí rok života, kdy se vytvářejí základy abstraktního
myšlení. Nároky okolí na dítě jsou v oblasti komunikace většinou vyšší než dítě
zvládá. Dítě by chtělo něco vyjádřit, ale ještě to úplně neumí. Tak vzniká
konflikt „chci – umím“, který ale postupně mizí s tím, jak se dál rozvíjí
vyjadřovací schopnosti dítěte. V tomto období dítě potřebuje citlivý přístup a
např. pomoc při hledání výrazů, řeč rodičů jako vzor apod. I toto je prevence
pozdějších vývojových poruch řeči.
Mluvidla jsou výkonné orgány
řeči. Patří sem dýchací, hlasové a artikulační ústrojí. Výdechový proud vzduchu
je důležitý pro vytvoření hlasité řeči. Tím se rozkmitají hlasivky a vzniká
hlas, který se v artikulačním ústrojí mění do podoby hlásek lidské řeči.
Artikulačním ústrojím jsou dutiny, jazyk, rty, některé zuby a obě patra.
Poškozením mluvidel, ať už vrozeným či získaným, dochází k deformaci řeči. Je
opět důležité začít včas s nápravou, mnohdy nejprve lékařským zákrokem s
následnou léčí logopeda.
Velký vliv na vývoj řeči má i
prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Pokud okolo sebe řeč neslyší (např. hluchota
nebo případy tzv. „vlčích dětí“), tak se řeč nevytvoří. Zvláště v prvních fázích
je důležitá i citová vazba. Dítě velmi brzy vnímá atmosféru a vztahy lidí okolo
sebe. Citový vztah k mamince je nejčastější důvod první komunikace – potřeba
reagovat na nejbližší osobu, příjemné pocity s ní spojené a tedy první slůvko
„mama“. Pokud dítěti láskyplné prostředí chybí, může to negativně ovlivnit i
vývoj řeči. Řeč může být opožděná, objevují se častěji vady řeči, v pozdějším
věku i koktavost, omezená slovní zásoba a nerozvinuté abstraktní myšlení.
Typickým příkladem jsou děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů. Chybí jim
maminka, která si s nimi s láskou povídá a má na ně čas. Zvláště v období
otázek, kdy se dítě po třetím roce stále ptá a tím se učí a orientuje ve světě
okolo sebe.
Tedy správný rozvoj řeči svého dítěte můžete
ovlivnit hned po jeho narození a nepotřebujete k tomu žádné zvláštní znalosti,
stačí láska, trpělivost a důslednost. A to jsou hlavní vlastnosti, kterými
můžete svému dítěti v jeho vývoji pomáhat po celý život. Tato dvě slova jsou
základem, s nímž svému dítěti při případných problémech vždycky určitě pomůžete.
Ideální pro správný rozvoj řeči jsou pohádky, písničky a
básničky. V dnešní době je to velmi podceňováno. Raději dětem nabízíme televizi
a video, kde zvláště u malých dětí negativně působí kreslené seriály s jejich
rychlou řečí a akčními, rychle se měnícími scénami. Malé děti potřebují klid,
aby mohly vnímat, vstřebávat a tím i rozvíjet své schopnosti. Učení a samostatné
povídání básniček či říkanek a vyprávění nebo čtení pohádek či dětských příběhů
spolu s povídáním a vysvětlováním děje zajistí v předškolním věku vašemu dítěti
velkou slovní zásobu, správné vyjadřování, cit pro gramatiku a rozvíjí i
myšlení. V písničkách si děti upevňují rytmus, který je pro řeč, ale i
gramatiku, důležitý. Navíc je to všechno činnost aktivní. Nezatracuji televizi,
ale opravdu pečlivě vybírejte, co z jejího programu svému dítěti nabídnete. V
pozdějším věku to již moc neovlivníte a tímto výběrem v dětství můžete dát
základ pro úroveň dalšího samostatného výběru. Udělejte si na své dítě čas a ono
si pak udělá čas na vás - co dáváte, to i sami dostáváte...
V
tomto místě bych chtěla připomenout dva nejdůležitější body ve výchově:
přirozenou cestu a vysvětlování. Nikdy „nelámejte nic přes koleno“. Snažte se
vše řešit důsledně, ale přirozeně. Nechtějte po dítěti nemožné nebo něco, co
neumí. Postupujte po krůčcích a nezapomeňte pochválit. Každé dítě je jiné, každé
je individualita a tu je nutné respektovat. Budete-li dítěti vše průběžně
vysvětlovat, komunikovat s ním a dávat mu přiměřené úkoly, samostatnost, ale i
zodpovědnost, pak se obejdete bez velkého množství zákazů, příkazů a trestů.
Trest je někdy potřeba, ale je to poslední možnost a vlastně znamená naše
selhání coby vychovatele. Přirozenější je o problémech hovořit, vysvětlovat a
přesvědčovat a také poslouchat. Uvědomte si, že kdykoliv můžete dítěti vysvětlit
cokoliv, ale musíte použít prostředků a výrazů přiměřených jeho věku a chápání.
A začnete-li se správnou výchovou včas, ušetříte sobě i svému dítěti spoustu
problému později. Navíc zajistíte rozvoj komunikace a její spojitost s myšlením.
Hodnota řeči není jen v její formě, ale i v jejím obsahu. Využijte doby, kdy
máte hlavní vliv na dítě vy. Pak už to bude i škola a kamarádi. Dejte ve všech
směrech svému dítěti do života základ, který pak už může i samo rozvíjet. A řeč
je jedním z nejdůležitějších...
(dokončení v příštím čísle)
Mgr. Ilona Hulínová