SedlecPohled na Mšeno od severupamětní deska - revitalizace centra, foto: Petra NejedláBrusné

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2019 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Na kole do Apatyky


   Cyklotrasa 141, o které byla řeč už dříve, prochází V Lukách kolem vrutické vodárny, tady z ní odbočuje trasa s číslem 0008. Je taktéž značená jako silniční, ale počítejte s tím, že většinou vede po lesních cestách a zvláště za mokra můžou nastat komplikace, tam, kde se zrovna těží dřevo, bývá někdy problém projet. Se silničním kolem se sem radši nepouštějte, ideální je trekingové nebo horské.

Libeňský důlZpočátku se jede Zadním dolem, kolem pramenů pitné vody, ty nás budou provázet prvních sedm kilometrů až do Libeňského dolu, ten začíná za silnicí, stoupající k Řepínu. V roklích pod Zahájím, v místech, kde se na chvíli přidává modrá turistická značka, býval v roce 1945 úkryt štábu partyzánské skupiny Národní mstitel, která tehdy operovala ve zdejších lesích. Stoupání do Zahájí je nejdrsnější částí cyklotrasy, po cestě, jejíž povrch se od partyzánských časů asi spíše zhoršil než zlepšil. U prvního stavení sice kopec nekončí, ale začíná tu už asfalt, vyhráno stejně ještě není, zdejší pes značně neurčité rasy nemá rád cyklisty.

Dál už se jede opravdu po silničkách, přes jeden příčný důl do Chorušic a přes druhý do Stránky, kde se trasy dělí. Osmička pokračuje přes Vrátno a Lobeč do Nosálova, kde navazuje cyklistický okruh kolem Vrátenské hory - o tom na Jestřebická pokličkajiném místě, a tak se dnes budu věnovat trase číslo 0009. Ze Stránky se jede po silnici do Mšena, za městem se odbočí doprava na Sedlec. Po kilometru nepřehlédněte odbočku vpravo, po polní cestě se vydáme opět do terénu. Chce to suché počasí, já tu jel koncem března a v blátě jsem se neutopil jenom díky tomu, že letošní první jarní dny nebyly z nejteplejších a povrch cesty, tvořený pečlivě rozježděným bahnem, byl zmrzlý na kámen. Cyklotrasa sleduje modrou turistickou značku, prudkým sjezdem se dostanete do Močidel, nádherně divoké rokle, plné rozeklaných pískovcových skal. Jak název napovídá, je tu trochu vlhko, když zrovna nemrzne, pěkně to pod koly čvachtá. Nejhezčím a nejdivočejším místem je Apatyka, tady si na chvíli opřete kola o tabuli naučné stezky a vydejte se na krátký pěší průzkum.

Z Močidel se vyjede pod Pokličkami, jsme na trase 142, procházející celým Kokořínským dolem, vrátíte-li se po ní na rozcestí u Lhotky, a dál do Mělnické Vrutice, okruh se uzavře, i s cestou na Mělník tak ujedete něco přes padesát kilometrů. O odbočkách, které cestou potkáte, bude řeč zase příště.