Náměstí Míru s radnicí a kostelem sv. Martina, foto: Petra NejedláVojtěchovOlešnoMěstská pečeť

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2019 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Na Korecký vrch


   Cyklotrasa 0015, směřující do Doks, se stala i základem cesty, o které bude řeč dnes. V Tuboži, u tajemného rybníka, ve kterém dle místní pověsti beze stopy zmizel traktor i s naloženým valníkem, záhadně končí i trasa 211, pokud se jí chcete držet, musíte pokračovat po silnici do Dubé a pak se dát na Holany, tam teprve narazíte na další směrovky. Vpravo odbočuje v Tuboži pásové značení terénního Vrátenského okruhu, první odbočka směřuje na Housku starou Zámeckou cestou, po asfaltu se k cíli dostanete přímou, ale značně strmou větví. Na křižovatce v Dolní Housce začíná značení trasy 0015, po ní jsme se vydali do kopců. Hned první kilometry prověřili naše síly, úzká silnička stoupá v několika serpentinách sklonem, připomínajícím střechy horských chalup. Trápení skončilo zároveň s lesem, vynořili jsme se v polích u Blatců a díky rychle získané výšce se objevily i první výhledy.

Na rozcestí v Blatcích se pokračuje rovně, střídavě nahoru a dolů, v ostrých zatáčkach se pod námi rozevřelo hluboké údolí pod Beškovem. Na jeho vrchol vede modrá turistická značka po skalních špicích protáhlého Kočičího hřbetu, v místě, kde odbočuje ze silnice do terénu, jsme mohli obdivovat špičkový sportovní výkon neznámého mistra, tabulky značení cyklotrasy, umístěné sem na podzim, byly prostřílené jak řešeto, což docela zapadá do obrazu dnešních časů, často to vypadá, že místo návratu do Evropy jsme zabloudili na Divoký Západ.

Bezděz z BořejovaZa Bořejovem se otevřelo nádherné panorama Máchova kraje s dominujícím dvojvrším Malého a Velkého Bezdězu, až kýčovitě podmalované stádem koní na pastvinách v popředí. Ve Ždírci se odbočuje doleva a za vsí pro změnu doprava, trasa 0015 stoupá po silničce pod vrchol kopce, který díky kamenolomu již téměř zmizel, z Tachova pak už zbývá jen divoký, značně drncavý dvoukilometrový sjezd a jste u cíle, v Doksech. My jsme ale tentokrát za Ždírcem cyklotrasu opustili, po zelené značce jsme se vydali širokou, pohodlně sjízdnou polní cestou. Ta nejprve stoupala až k okraji lesa, mezi stromy se sklon obrátil a my sjeli do širokého údolí, přímo proti nám se tu zvedal masiv osamělé hory, Koreckého vrchu. Výhled z Koreckého vrchuDrželi jsme se cesty i když zelená značka odbočila, vynořili jsme se v Korcích, vesnici plné starých roubených chalup, roztroušených po úbočí hory. Za poslední z nich jsme našli zase zelenou značku s odbočkou k vrcholu, neodolali jsme, zamkli kola ke stromům a věnovali se chvíli horolezení. Chvíle námahy ve strmém svahu rozhodně stála za to, špička Koreckého vrchu, tvořená čedičovým sukem, je holá a poskytuje dokonalý rozhled do všech světových stran, kromě Bezdězu je dobře vidět i zřícenina Starého Berštejna na protějším Berkovském vrchu či zámeček Nový Berštejn na okraji Dubé.

Z Korců se dá jet po silnici do Tachova a tam se opět napojit na cyklotrasu do Doks, my se dali směrem opačným a dopřáli si dlouhý sjezd do Koreckého dolu. Cestou jsme potkali červenou značku Dubského okruhu, stoupajíci přes Plešivec do Nedamova, i tudy se dá projet na kole, ale řádně se zapotíte. Je to vlastně přeložka, tahle turistická značka původně vedla po hřebeni nad Černým rybníkem a Liběchovkou, ale tuhle cestu přehradily zákazy vstupu a cedule hlásající soukromý majetek, z bývalého vepřína tu vzniká hotel, budoucí zákazníci ani nepoznají, kdo tu nocoval před nimi. Podobné je to i u Černého rybníka, v místech, kde jsme dřív opřeli kola o stromy, sedli si na skálu a relaxovali pohledem na třpytící se hladinu pod námi, je už dnes také plot a příslušné cedule.

Na silnici do Ždíreckého dolu nás chvíli vyprovázela Liběchovka, než zmizela v neprostupných bažinách pod Krásným vrchem, v místech, kde zleva přichází červená značka z Plešivce, jsme se dali vpravo, silničkou deroucí se vzhůru do Panské vsi. Po červené značce na rozcestí pod Beškovským vrchem, ten jsme objeli po zelené, nejdřív po vršku s rozhledy do kraje a pak temným skalním kaňonem, který nás vyplivl na silnici u Kluku, zbývalo přejet Vlkovské sedlo, teď už hezky po asfaltu budoucí trasy 211 a v Tuboži se okruh uzavřel. Kdo nechce šlapat zpátky Kokořínským dolem, může na Vlkovském sedle odbočit na Střezivojice a na Mělník dojet horní silnicí přes Jestřebici a Vysokou.