Ze Mšena do Kokořínského dolu vede nespočet cest, po žluté značce se dřív šlapalo přes Sedlec na Hlučovský plácek, tohle značení už sice zmizelo, ale cesta zůstala a tak si ji můžete zase někdy projít. Lokálkou z Mělníka do Mšena, pak po modré značce od nádraží na náměstí, k uzlu značených cest, kde si vyberete zelenou do Sedlce. Humny z města ven, kousek po silnici a přes ves, slepá silnička pokračuje do Hradska, značka odbočuje vpravo na polní cestu, kterou časem opouští pro změnu vlevo, po kraji pole. Právě tady se kdysi oddělovala žlutá, držela se dál cesty, které se říkalo Hlučovská, za polem mizí v lese a začíná klesat, úvozem vytesaným ve skále, pak chvíli kličkuje lesem na hřebenu, než se definitivně vrhne do Dolu, můžete si vybrat ze dvou způsobů sestupu, buď rovný sešup do závěrečné partie Močidel, nebo o něco mírnější serpentiny, které vás přivedou na Cikánský plácek přímo pod Pokličkami.

Výlet se dá zpestřit nově vzniklým, čtyřkilometrovým, červeně značeným vyhlídkovým okruhem. Stačí zůstat na zelené jen Ledopádo chvíli déle, hned za polem, na kraji lesa, najdete trojúhelníkové značky, po kterých se můžete dát oběma směry. Já to při průzkumu zkusil po směru hodinových ručiček, úzká stezka se až ke Kozím Zámkům držela nahoře, o to drsnější byl pak sestup. Nejdřív po železném žebříku, pak úzkou průrvou mezi pískovcovými věžěmi, po dřevěných schůdcích a kozí stezkou úbočím, se závěrečným seskokem ze skály do rokle, kde za jarního tání bývá vodopád. V závěru postupně se rozšiřující skalní soutěsky čekalo další překvapení, z bočního údolí sem padal nádherný kaskádový ledopád, byl konec března, v Polabí už týden vládlo jaro, ale tady to moc znát nebylo. Cesta vedla napříč, přímo přes ledovec, jen o málo menší než jsou jeho alpští kolegové, přechod nebyl vzhledem k podceněné přípravě žádná legrace, úplně jsem zapoměl vzít si na jarní výlet na Kokořínsko mačky a cepín. Hned za ledovcem klesá cesta do údolí, ale u kempu se zase škrábe do Hlučovskal, aby se vyhnula privátní civilizaci, po průzkumu boční rokle s Jeskyní bobříka odvahy se vrací k přední bráně kempu a na opačné straně silničky znovu šplhá do protější stráně. To už je závěr okruhu, který nahoře nabízí asi nejhezčí vyhlídky na hrad Kokořín na protější straně Dolu, za chvíli se zleva přidá Podhradská cesta, kterou se sem šplhá zelená značka, spolu s ní se s našimi červenými trojúhelníky vrátíte do výchozího bodu a můžete pokračovat na Hlučov. Z Cikánského plácku je nejblíž po modré na Jestřebici, za občerstvením a na minibusek SOKU, dvakrát tak daleko je to Močidly či přes Pokličky zpátky do Mšena na vlak.