Celé to začalo v polovině prosince 2004, kdy učitelky Základní umělecké školy ve Mšeně Jaroslava Matúšková a Veronika Skopcová navrhly svému kolegovi Karlu Horňákovi možnost založení pěveckého sboru. Pan Horňák nebyl touto myšlenkou příliš nadšený. Myslel si skepticky, že se přihlásí velmi málo lidí a dobrý nápad nepadne na úrodnou půdu. Souhlasil však s tím, že bude v Mšenských novinách a na internetových stránkách města zveřejněna informace o náboru členů pěveckého sboru. Tuto zprávu převzala další regionální periodika – MF Dnes Střední Čechy, Tep regionu a Týdeník Mělnicka.
Na první schůzku, která byla naplánována na pátek 4. března 2005, přišlo asi 15 lidí, a to nejen ze Mšena. Pan Horňák nám rozdal první noty a začali jsme zkoušet. Jistě byli všichni nadšeni, když nás sbormistr po první zkoušce pochválil. Řekl, že nám to ladí a že to s námi zkusí. V průběhu dalších měsíců se náš sbor postupně rozrůstal. Přicházeli noví členové, takže v současné době nás je 32 včetně pana sbormistra.
Jediným problémem na zkouškách nebylo kupodivu samotné zpívání, ale vymýšlení názvu sboru. Po několikaměsíčním domlouvání, kdy padaly různé návrhy, nakonec zvítězilo jméno „Intermezzo“ (z italštiny mezihra, v romantické hudbě malá přednesová skladba).
Po tříměsíčním pilném zkoušení nás oslovila Hana Nečasová, starostka Sokola ve Mšeně, zda bychom nevystoupili na sokolské akademii 28. října 2005, věnované 140. výročí vzniku Sokola ve Mšeně. Všichni jsme se shodli, že to dokážeme. Po prázdninové přestávce jsme se s chutí vrhli na zkoušení programu na akademii.
A pak přišel náš velký den. Zcela zaplněná mšenská sokolovna viděla celou řadu hodnotných vystoupení – dětský pěvecký sbor „Sluníčko“ ZUŠ Mšeno, ženský sbor z Cítova, ukázky cvičení děti i dospělých, společenských, historických i country tanců. Konečně jdeme na pódium. Desítku vybraných skladeb zvládáme bez větších problémů a publikum naši snahu oceňuje vřelým potleskem. Naše první vystoupení bylo úspěšné.
Miloš Homolka