Slovo má místostarosta
Dva roky trvající seriál problémů financování našeho Domova seniorů nabral v poslední době nečekaný obrat. Od samého počátku jeho provozu zápasí město s nedostatkem financí na jeho provoz. Postupně byla navrhována a zvažována různá řešení. Od převedení objektu Středočeskému kraji přes dohodu mezi Ministerstvem financí, Středočeským krajem a městem o společném financování až po pronájem podnikatelským subjektům. Žádná cesta však k řešení problému nevedla. Proto bylo rozhodnuto hledat úsporná opatření, která sníží náklady a uchrání Domov před jeho uzavřením. Z jednání paní ředitelky a komise zastupitelstva vzešly návrhy, které jsou postupně realizovány. Snížení platů zaměstnanců či sponzorské dary klientů mají efekt okamžitý, další jako např. snížení počtu zaměstnanců či zvýšení kapacity se projeví s určitou setrvačností. Přesto komise došla k závěru, že letos bude potřeba na provoz ještě více než 1 milion korun a v dalších letech vždy minimálně 2 miliony. Potřebný milion město však již k dispozici nemá a návrh na překlenovací úvěr byl odmítnut.
Do této situace přišla nabídka pana Jiřího Lobkowicze a řádu Maltézských rytířů podílet se na provozu tohoto zařízení. Na srpnové schůzce se zastupiteli a ředitelkou navrhl projekt založení společného podniku s 50% podílem města a 50% podílem jeho firmy, který by provozoval Domov zhruba od poloviny příštího roku. Ten by se tak stal součástí projektu asi 1000 sociálních lůžek na Mělnicku, který chce p. Lobkowicz realizovat. Po několika jednáních byl ochoten pomoci předem uhrazeným vkladem 2 miliony korun k vyřešení letošního provozu. Tento návrh se však setkal s velkým odporem zejména ze strany p. ředitelky a p. starostky. Na veřejném zasedání jsme se překvapivě dozvěděli, že Domov vlastně letos už žádné peníze nepotřebuje a od příštího roku vystačí s příspěvkem 0,5 milionu. (I kdyby už Domov žádné peníze nedostal, spotřebuje letos dotace více než 1,5 mil. od města, 700 tisíc od Středočeského kraje a 1 milion od ministerstva financí, které příští rok již zřejmě nedostane.) Zaměstnanci si prý dobrovolně znovu sníží platy a zřejmě se najdou i další úspory. Otázkou pak je, proč se tyto úspory našly až teď, a ne mnohem dříve. Na řadu přišlo i účelové a naprosto neopodstatněné vyhrožování propuštěním všech zaměstnanců i klientů. (Při 50% podílu města přece nemůže druhá strana dělat cokoli bez jeho souhlasu.) Problémem je i vložení objektu do majetku společnosti, kdy se argumentuje ztrátou majetku města. (Převedením na Kraj by sice město přišlo o celý majetek, ale to by nevadilo.)
Jak tedy dál? V první řadě si musíme uvědomit, co vlastně od Domova seniorů chceme. Podle mého názoru je smyslem fungování tohoto zařízení zejména postarat se o starší občany našeho města, kteří tuto pomoc potřebují. Významným faktorem je také udržení pracovních míst. Ale důležité je, aby tento objekt nezatěžoval rozpočet města tak, aby nechyběly finanční prostředky na další chod města a aby nehrozilo zadlužení města, které by mohlo následně město připravit nejen o Domov, ale i další majetek. Musíme myslet i na další občany našeho města a mít čas i prostředky k řešení problémů, které tíží je. Nemůžeme být charitativní zařízení pro občany dalších měst, pokud nám na to nepřispěje stát nebo jiné instituce.
Všechny tyto podmínky nabízený návrh splňuje. Nabízí pro potřeby města dotovaná sociální lůžka, zabezpečí provoz Domova a tím ochrání i pracovní místa (jiné zaměstnance sem přece nikdo vozit nebude) a ochrání jak Domov, tak i další majetek města. Potřebujeme víc? Netvrdím, že je to řešení jediné. Je však nejlepší a nejschůdnější z těch, která byla na stole. Proto si myslím, že stojí za to o něm jednat.
Závěrem bych chtěl občany informovat o změně svých úředních hodin na radnici. S novým školním rokem jsem se přizpůsobil úředním hodinám na MěÚ, a pokud nebudu na nějakém jednání mimo město, budu občanům k dispozici v pondělí a ve středu od 14 do 17 hodin.
Vladimír Wasyliw