Před časem jsme uveřejnili povídání Aleny
Horňákové o pomístních jménech ve Mšeně. Dnes přinášíme informace o místních i
pomístních jménech tří obcí, které leží v okolí Mšena. Byly čerpány z literatury
a z dotazníkové ankety.
Hradsko 
Nevelká osada Hradsko, část obce Mšeno, se nachází
11,5 km severovýchodně od Mělníka nad Kokořínským dolem. Místo, kde se nachází
ves, bylo osídleno již v období mladšího paleolitu. V 8. století zde vzniklo
slovanské hradiště, které někteří historikové (August Sedláček) ztotožňují s
hradištěm Canburg. Podle franckým pramenů bylo marně obléháno vojsky Karla
Velikého na počátku 9. století. Dominantou Hradska je původně románský kostelík
sv. Jiří, který byl znovu vystavěn v roce 1874.
Nejstarší doklad o názvu pochází z počátku 13. století (Gradsco). Další doložené tvary jsou „in Hraska“ (1345), Hradystko (1352), Hradistko (1390), Hrazko (1408) a také Harasko (1790). Úředně stanovený název z roku 1854 zní Hrazko (A. Profous, 1947, s. 671). V roce 1927 došlo ke změně názvu. České jméno Hrazko i jeho německá varianta Hrasko byly zrušeny a nahrazeny novým názvem Hradsko. A. Profous (1947, s. 671) se domnívá, že se původní osada jmenovala Hrad. Místní jméno na –sko totiž znamená velmi často osadu, která byla po zpustnutí znovu obnovena.
V Hradsku dotazník vyplnily 2 osoby (muž – ročník 1957, žena – ročník 1932). Byly uvedeny tyto starší názvy: Hrazsko a Hrazko. Změnu po roce 1945 uvedl pouze muž: Sedlec - Hradsko. Informace byly v obou případech čerpány od starousedlíků. Oba respondenti shodně odvozují název od hradiště. V běžné komunikaci kromě úředního názvu užívají ještě tvar Hrasko (na Hrasko, do Hraska). Pomístní název byl uveden pouze jeden – U kostela. Žena se o problematiku místních jmen zajímá, muž ne.
Z uvedených starších názvů v minulosti existoval jen tvar Hrazko, který uvedla žena. Etymologie byla v obou případech správná, ves leží v místech, kde stávalo středověké hradiště. V běžné komunikaci dochází k elizi hlásky d (Hrasko, do Hraska).
Sedlec
Sedlec, část obce Mšeno, se
nachází 13 km severovýchodně od Mělníka. První zmínka o Sedlci je z roku 1237.
Ves je rozdělena na dvě části dolem ve tvaru sedla (odtud název). Poblíž se
vyskytuje řada jeskyň, které sloužily jako úkryt partyzánů za druhé světové
války.
Nejstarší podoba názvu Zedeliz pochází z roku 1237. Ve 14. století se objevuje tvar „in Sedlczi“, v 16. pak „in Sedlczy“. V následujících dvou stoletích docházelo k střídání názvů Sedlecz, Sedletz i Selcz (A. Profous, 1957, s. 21). Pouze český název Sedlec uvádí A. Chytil ve svém Místopise (1929, s. 1115). K 1. 1. 1980 byla obec Sedlec sloučena s městem Mšenem . Částí Mšena je Sedlec dosud.
Základem místního jména je apelativum sedlo (ves je rozdělena dolem ve tvaru sedla). Příponou –ice byl původně vytvořen název Sedlce. Z tvarů v Sedlci, do Sedlce postupně vznikl nový nominativ Sedlec (A. Profous, 1957, s. 21).
Dotazník v Sedlci vyplnilo 6 osob. Nejmladší dotazovanou byla čtrnáctiletá dívka, která zde bydlí 11 let, nejstarším respondentem pak sedmapadesátiletý muž, který v Sedlci žije od narození. Nikdo neuvedl starší název vsi, polovina dotazovaných se domnívá, že jméno Sedlec je původní. Ke změnám názvu po roce 1945 také nedošlo, jen v určitých obdobích spadá Sedlec správně ke Mšenu (3 odpovědi). Zdrojem informací byli ve čtyřech případech starousedlíci, v jednom literatura. Čtyři osoby se pokusily vysvětlit význam místního jména Sedlec. Zatímco tři název odvozují od slova sedlo (ves je rozdělena dolem ve tvaru sedla), jedna žena si Sedlec spojuje se slovem sedlák. V běžné komunikaci všichni používají název Sedlec, 3 respondenti navíc uvedli, že v jiném než prvním pádě z názvu vypouští „d“ a říkají „v Selci, do Selce“ atd. Čtrnáctiletá dívka se v Sedlci setkala s jinými pomístními názvy než starší generace (U křížku, V pramínku). Starší respondenti uvádějí Malou stranu a Václavák (4krát), Planýrku a Kozinu (3krát). Jednou se objevila jména Mšelka, V Kočičině, Na Vrtožeži a Na Stádle. Pět respondentů místní jména zajímají, z toho dva velmi, jeden dotazovaný o tuto problematiku nemá zájem.
Název Sedlec se v minulosti neměnil, odpovědi dotazovaných byly tedy správné. V pořádku byla i etymologie slova (s výjimkou spojení názvu Sedlec se slovem sedlák). Elizi hlásky „d“ v názvu nepoužívají pouze obyvatelé Sedlce, ale tento jev je velice rozšířen i v okolí. Pomístním názvem Malá strana je označována menší část vsi, kterou od zbytku vsi odděluje terénní „sedlo“.
Kanina
Kanina se nachází 3 km
jihozápadně od Mšena, na východní hranici CHKO Kokořínsko. První zmínka o vsi je
z roku 1237, ale osídlení oblasti je nepřetržité od neolitu. Mnozí historikové,
mj. August Sedláček, sem a do sousedního Hradska lokalizují slovanské hradiště
Canburg.
Kanina dnes představuje malebnou vesnici, ve které na rozdíl od ostatních vesnic Kokořínska převažuje zděná zástavba 19. a počátku 20. století. V druhé polovině 20. století, kdy došlo ke vzniku střediskových obcí, spadala Kanina pod Mšeno. K osamostatnění obce došlo až v roce 1998. V současné době žije v Kanině, která se pyšní titulem Vesnice roku 1997 (Střední Čechy a Praha), 39 trvale žijících obyvatel .
První doložená podoba názvu z roku 1237 je Camina. V roce 1352 se objevuje tvar Kanyna. Z roku 1544 máme další doklad názvu (w kaninie), z roku 1546 je pak připomínána ves Kanina. Z poloviny 17. století pochází tvar Kanijna. Úřední název z roku 1854 Kaniná byl zanedlouho nahrazen současným jménem Kanina (A. Profous, 1949, s. 202). K 1. 1. 1980 byla Kanina sloučena s městem Mšeno . K osamostatnění obce došlo až v roce 1998 . V minulosti patřily k obci osady Hradsko a Kaninský Důl. Zatímco Hradsko je v současné době místní částí města Mšena, osada Kaninský Důl nejprve patřila k obci Kokořín, poté zanikla (1. 1. 1980) .
Jméno Kanina vzniklo přivlastňovací příponou –ina z příjmení Káně a znamená Káňovu ves, tedy ves Káňovy rodiny (Profous). Historik August Sedláček však název obce spojuje s hradištěm Canburg (A. Profous, 1949, s. 202).
V Kanině dotazník vyplnily čtyři osoby, z nichž dvě žijí v obci téměř 60 let (1939, 1946) a zajímají se o problematiku místních jmen. Zbývající dotazované osoby bydlí v Kanině 17 let (1983) a 20 let (1957) a o vývoj a význam místních jmen se nezajímají. Jiný název pro obec nikdo neuvedl, protože ke změně názvu nikdy nedošlo. Také v běžné komunikaci všichni vždy používají úřední název obce. K problematice významu místního jména se vyjádřili pouze oba starousedlíci, kteří uvedli, že jméno Kanina vzniklo odvozením ze slova káně. Zatímco žena hovoří o příjmení Káně, muž se přiklání k odvození názvu podle hojného výskytu ptáků káňat. Kromě tohoto vysvětlení jeden respondent uvedl výklad místního pamětníka, který spojuje jméno Kanina s latinským slovem canis (pes). V minulosti zde prý bylo mnoho psů, kteří ves hlídali. Informace o obci byly čerpány z literatury (oba starousedlíci) a také v jednom případě ze školy a od starších sousedů. Nejmladší dotazovaná používá pouze jeden pomístní název (Kouta či Na Koutech), který se objevil na všech dotaznících. Z dalších pomístních jmen se třikrát vyskytla Kočičina, jednou Bacourek, V podkalí a Na studené prdeli. U ostatních uvedených názvů je připojena poznámka, že se jedná o jména pozemků nebo lesů.
Z vyplněných dotazníků je patrné, že se oba starousedlíci pokusili vysvětlit etymologii slova vyčerpávajícím způsobem tak, jak bývá vysvětlena v dostupné literatuře. Zajímavý je výklad jména odvozením z latinského canis (pes). V užívání pomístních názvů se odráží věk respondentů. Zatímco starší generace jich zná a užívá celou řadu, představitelka střední genrace uvádí 5 jmen a nejmladší dotazovaná pouze jeden.
Alena Horňáková