OlešnoBrusnéSkalní kaplička v Boudecké rokliSkalní útvar Žába, pod romanovskou hájovnou

Město MšenoŽivot ve městěInformace pro turistyFirmy, službyMšenské novinyDomůAnglickyNěmecky


 ?

 

 Anketa

Guttenberg stavební společnost - člen skupiny PCS

© 2021 VIZUS | webmaster

Tento web je provozován na systému CMS.

Od pohádek ke komedii


Jana ČambalováV seriálu rozhovorů s mšenskými divadelníky
dnes odpovídá Jana Čambalová



Jano, patříš k služebně nejmladším členům mšenského souboru, tvá divadelní praxe je ale téměř nejdelší. V kterých souborech a rolích jsi doposud sbírala zkušenosti?
  
K divadlu jsem se dostala opravdu náhodou asi před 10 lety. Viděla jsem představení neratovických ochotníků Strašidlo Cantervillské a moc se mi líbilo. Pak jsem se dala do řeči se známou, která tam hrála, a ta mě pozvala, ať se připojím k jejich souboru. Připravovali právě pásmo koled, se kterým se před vánoci objíždí okolí a zpívá se na náměstích a v kostelech. Na to jsem se nechala zlákat a přišla na zkoušku. Během měsíce ale odešla představitelka hlavní role v pohádce Kráska a zvíře, kterou právě zkoušeli, a mně bylo řečeno, že jestli to nevezmu, budou muset zahodit půl roku zkoušení. Tak jsem na to z čistého nerozumu kývla. Pohádka se ale docela povedla a pak následovaly další: Šípková Růženka - role Zlé sudičky, Sedmero krkavců - Paní větru + Svědomí, O zakletém hadu - Běla.

   Postupně jsem začala pracovat také s Novým divadlem Mělník - od režiséra Ládi Dědka, jsem dostala nabídku role lehce retardované Maud. Byla to pro mě čest, ale i pěkný oříšek - "Maud" se hrála opravdu obtížně. S mělnickými ochotníky jsem v dalších letech nazkoušela ještě pohádky: Plaváček - role Princezny a O Jankovi, Jitřence a strašidýlkách - Marjánka. Kromě pohádek mě ale zajímá také divadlo pro dospělé, a tak jsem zkusila napsat scénář k novele od F. M. Dostojevského „Bílé noci“. Hru jsme začali zkoušet jako volné sdružení ochotníků z různých pražských souborů. Hrála jsem roli Niny a měli jsme přes 15 repríz, což mě potěšilo. V Praze jsem také začala zkoušet se souborem Na těsno plus hru Krysař – roli Černé Lízy. Ta je po roce ještě na repertoáru, loni jsme se s ní umístili na 2. místě oblastní přehlídky pro Prahu a měli šanci postoupit do národního kola v Třebíči. Chyběla nám jen trocha štěstí.

Jak jsi se vůbec dostala do Divadelního sdružení ve Mšeně, bydlíš přece v Neratovicích, pracuješ v Praze a dojíždění na zkoušky musí být časově a finančně dost náročné.
  
Kolegové ze mšenského souboru viděli pohádku O Jankovi, Jitřence a strašidýlkách a zeptali se mě, jestli nechci s nimi zkusit hru Ze života hmyzu od Karla Čapka. Tento autor mě vždy přitahoval, navíc byli kolegové ze souboru i režisér Vízner sympatičtí, tak jsem na nabídku kývla. Tato alternace se sice nakonec neuskutečnila, obratem jsem ale dostala roli v připravované hře Postel plná cizinců.

Prozradím teď malinko z tvého soukromí. Jsi čerstvě vdaná a i ve své divadelní roli Helgy ztvárňuješ milou manželku bouřliváka Claudia. Čerpáš už přitom ze svých nových životních zkušeností?
  
To rozhodně ne. K nespokojenosti či žárlivosti nemám v osobním životě důvod (ťukám na dřevo) a doufám, že to tak zůstane. I když ... jak pravila jedna kolegyně z pražského souboru: „Kdyby tě to náhodou potkalo, aspoň to už budeš mít nacvičený.“

V současnosti pracujete na druhé polovině hry, takže ji už zřejmě máte dostatečně zažitou. Jak se ti „Postel plná cizinců“ líbí?
  
Je tam opravdu spousta vtipných scén, při kterých se bavím i teď, kdy je znám nazpaměť. Důležité ale je, aby se bavili diváci a to záleží hodně na nás. Takže všem držím palce!

Václav Novák